
Štěkeň ležící na levém břehu řeky Otavy, 8 km východně od Strakoni. První zmínka o obci pochází z roku 1318. Bývala centrem samostatného statku. Ten se v roce 1622, kdy byl konfiskován Janu Malovcovi z Malovic skládal z městečka s pivovarem a čtyř vsí. V roce 1648 koupili Štěkeň Losiové z Losimthalu, kteří zbudovali na místě staršího sídla raně barokní zámek. Po vymření rodu v roce 1781 získal po dlouhých sporech jeho rozsáhlé majetky známý učenec Josef Mikuláš, hrabě z Windisch-Graetzu.
Ve Štěkni v r. 1919, jako na prvním šlechtickém majetku, byla provedena pozemková reforma Československu. V r. 1922 zámek získal výměnou za areál na pražské Malé Straně řád IBM (Ústav anglických panen), který se věnoval výchově a vzdělávání dívek. Zřídil zde mateřinec, noviciát a dívčí soukromou všeobecnou vzdělávací školu s internátem. Provinční představená sídlí ve Štěkni dosud.
Od r. 1412 až do r. 1610 byla Štěken ve vlastnictví Říčanských z Říčan. Majitelé se pak až do roku 1648 často střídali, kdy se vlastníky panství a tvrze stali Losiové z Losimthalu a po vymření rodu v r. 1781 hrabata z Windisch-Graetzu. Ti zámek vlastnili až do r. 1922. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Do dnešní doby se dochoval v téměř nezměněné podobě. Zámek stojí na západním okraji obce na kopci, který vyrovnává z jižní a jihozápadní strany terasa. Průčelí zámku byla upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu. Zámek je třípatrová budova, jejíž čtyři křídla obklopují čtvercové nádvoří s arkádami, dnes již vesměs zazděnými. Nad hlavním vchodem do zámku z jižní strany je kamenný raně barokní portál, nad nímž je vytesán znak pánů z Losimthalu a nad vysokým oknem je znak Windisch-Graetzů, na průčelí vpravo od portálu jsou sluneční hodiny. Na přístupové cestě z jihozápadní strany stojí empírová klasicistní brána z r. 1837. Kolem zámku rozsáhlý anglický park. V části zámku je umístěno muzeum K. Klostermana. Vlastníkem zámku je v současnosti Česká provincie Congregatio Jesu a v zámku je umístěn Domov důchodců.
První známý majitel Bavor či Bašek ze Štěkně (1318–1331)
Nejdelším držitelem panství byl rod Kavků z Říčan. Nejznámější z nich byl pan Heralt starší Kavka z Říčan (1520 – 1563).
Panství zakoupila Anna Malovcová z Újezda.
Bylo panství předáno Ferdinandovi Rudolfovi Lažanskému jako zástava za půjčené peníze.
Ferdinand Rudolf Lažanský prodává panství Jiřímu Mitrovskému z Nemyšle a ten dále Jakubu Khyslovi, hraběti z Hottschee.
Panství kupuje Janu Antonín, kníže z Eggenburka.
Janu Antonín, kníže z Eggenburka, postoupuje panství císaři výměnou za jiná panství.
Jan Antonín Losi z Losimthalu dal zámek hrubě přestavět v raně barokním slohu s lodžiemi.
Majetek přechází dědictvím na Jana Baptistu. Po jeho smrti získává panství Jan Antonín Losi. Tehdy vznikly stropní fresky a na klenbě sálu znak sdružený se znakem své druhé manželky Claudie Strassoldo.
Panství přechází dědictvím na Adama Filipa.
Josef Mikuláš, knížeti z Windisch-Graetzu, zámek po požáru částečně přestavěl, upravil v josefínském slohu a nad kamenným znakem hraběte Losiho v horním průčelí budovy nad vchodem dal zasadit svůj kovový rodinný znak.
Marie Eleonora nechala nad vchodem do zámku vystavět vítěznou slavobránu.
Zdědil panství Alfred Mikuláš.
Přechází panství dědictvím na Alfreda Augusta.
Prodal Alfred August zámek řádovým sestrám - jejich Ústavu anglických panen. Byla zde zřízena dívčí škola s internátem.
Převzal Štěkeňský zámek stát, který zde zřídil Domov důchodců.
Zámek je postupně rekonstruován a do původního stavu.