kostel sv. Jana Křtitele

Prohlídky probíhají od 1.4. - 30.11. v odpoledních hodinách, v sobotu a v neděli je prohlídka možná i dopoledne po telefonické domluvě. Datum i čas prohlídky je třeba objednat alespoň den předem na tel. 731814484 pí R. Lacinová. Přispět můžete buď přímo na místě nebo nejlépe na účet spolku: 115 - 8860190277/0100. Více na www.sdh-chrestovice.eu.

Je to prostý orientovaný jednolodní kostel s lodí na obdélném půdorysu, na kterou navazuje na východě zúžený presbytář pravoúhle zakončený. Krytý je sedlovou taškovou střechou; na jejímž hřebeni je v průčelí presbytáře sanktusník. Podél severní stěny presbytáře je přístavek obdélné sakristie a severní kaple. Naproti ní na opačné straně pak jižní kaple, nad níž je umístěna ojedinělá dřevěná zvonice s valbovou střechou, krytou šindelem. Podél západní stěny jižní kaple jsou umístěny kryté schody vedoucí do zvonice s pultovou stříškou. U jihozápadního rohu lodě podél jižní stěny je pak přístavek se schodištěm na kruchtu, též s pultovou střechou. Hlavní vstup do lodi je situován v západním průčelí pravoúhlým půlkruhově zakončeným portálem, s postranními pilastry zakončenými kladím a vodorovnou římsou. Druhý vstup je z boku na jižní straně lodi u schodiště na zvonici gotickým lomeným portálem. Východní průčelí tvoří jediné lomené gotické okno s trojlistovou kružbou. Loď je plochostropá, ve středu stropu křižácký kříž (objevuje se i na boku lavic). Presbytář je sklenut dvěma poli křížové klenby s hřebínky, dosedajícími na konzoly ve tvaru obráceného jehlanu a klenební žebra jsou spojena ve svorníku. Od lodi je oddělen hrotitým gotickým triumfálním obloukem. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou do pasu, který navazuje na severní kapli. Severní i jižní kaple se do lodi otevírají polokruhovým obloukem a obě kaple jsou rovněž zaklenuty křížovou klenbou s hřebínky. Zařízení kostela pochází již ze třetí čtvrtiny 18. století. Hlavní oltář, oltář Panny Marie v presbytáři, dva protější boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, kazatelna s figurálními reliéfy, na hlavním oltáři sochy sv. Petra a Pavla ze 17. století, na jižní straně presbytáře figurální náhrobník z roku 1613 - Markéty, dcery Oldřicha z Kalenic, z červeného mramoru ve středu s dívčí postavou v dlouhé říze, pod ní erb Kalenických. Areál kostela je obehnán kamennou zdí a je v něm starý a nový hřbitov. Na jižní straně u kostela je vstupní brána do areálu, vedle ní stojí márnice na obdélném půdorysu; její severní stěna tvoří hranici starého a nového hřbitova. Vpravo od vstupní brány kamenný kříž; druhý kamenný kříž v areálu nového hřbitova. Nový hřbitov je zpřístupněn i vedlejší brankou v novější ohradní zdi, která je umístěna mezi dvěma pilíři. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..

Původně raně gotický kostel ze 13. století, postavený kamenickou hutí, která stavěla nedaleký hrad Zvíkov. Přestavován za rytíře Bohuslava Kalenického z Kalenic renesančně v roce 1570; z tohoto období je i gotické zaklenutí presbytáře a kamenné gotické portály. V 17. století přistavěna dřevěná zvonice na jižní kapli, zřejmě se o to zasloužil hrabě Zikmund Ludvík Trautmansdorf a prodloužena loď o 4,6 m. Zvony z let 1555 a 1697 byly zabaveny během 1. světové války, zůstal pouze zvonek v sanktusníku. Roku 1936 byly zavěšeny tři nové zvony, z nichž dva byly zrekvírovány za 2. světové války - třetí zvon sv Josefa byl zachráněn tehdejším farářem Prágrem..

Chřešťovickou rodovou větev založil Bohuslav z Kalenic, královský úředník při zemských deskách. Často se zdržoval v Praze, ale jeho domovem bylo chřešťovické panství a žil na zdejší tvrzi (nynější zámek). Právě on nechal přestavět kostel sv. Jana Křtitele; jeho syn Oldřich mu musel slíbit, že dokončí přestavbu kostela. Oldřich zastával úřad nejvyššího lovčího ve službách Petra Voka z Rožmberka. Býval často hostem na třeboňském zámku a svým důvtipem bavil vybranou šlechtickou společnost. Po boku Petra Voka se zúčastnil válečného tažení do Uher proti Turkům. Při pohřbu Petra Voka z Rožmberka byl poctěn tím, že vedl jeho slavnostně oděného koně. Podle svědectví kronikáře Václava Březana byl na svatbě Jana Zrinského v roce 1600 i důstojným protihráčem známého básníka a veršotepce Šimona Lomnického z Budče. A jako zajímavost: v roce 1602 si vzal za manželku dceru Buriana Tetoura z Tetova Annu, který prý byla velice lakomá. Oldřichova dcera Markéta je pohřbena v kostele - náhrobek z červeného mramoru i jeho nápis na něm je jeden z nejlépe dochovaných. V kostele jsou i dvě další hrobky, zřejmě také Kaleniců..