Chřesťovice

Opevněna nebyla pouze vstupní šíje, ale také nejpřístupnější západní svah ostrožny, nepříliš příkře spadající k Chřešťovickému potoku. V jeho horní severozápadní části se nachází dvojice souběžných valů s příkopem. V těchto místech se údajně nalézala další brána. Pokud existovalo opevnění ještě v jiných částech hradiště, dnes již v terénu není patrné. Podle starších popisů dnes již nedochovaných opevňovacích linií bylo hradiště členěno na hlavní část a dvě předhradí, na západě a severozápadě. Celkový rozsah osídlené rozlohy je asi 2 ha (většinou označované jako ostrožna). Nejstaršími archeologickými nálezy z hradiště jsou tři esovité záušnice a bronzový prsten, které jsou od roku 1889 uloženy v českobudějovickém muzeu, údajně byly nalezeny u koster pohřbených u kostela sv. Jana Křtitele. Další zdeformovaná záušnice byla nalezena u hřbitova v roce 1930. V letech 1928-1931 zde prováděl výzkum Bedřich Dubský, který se zaměřil zejména na narušené plochy v jižní a východní části hradiště. Na několika místech zjistil mocnou kulturní vrstvu z mladší doby bronzové, která obsahovala množství keramiky, zlomky přeslenů, kosti a oblázky, šperky byly reprezentovány bronzovou jehlicí. Vedle materiálu z mladší a střední doby bronzové pocházejí i nečetné nálezy z pozdně halštatského období a raného středověku. Do posledně zmíněného časového úseku náleží kostrový hřbitov, datovaný zhruba do 12. století. Není vyloučeno, že v té době zde již stál i kostel sv. Jana, předchůdce pozdější gotické stavby..