© Jaroslav Špiroch 11/2023
Chřešťovice, dříve Křešťovice, je vesnice, část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek. První zmínky o ní jsou z roku 1323. Najdeme zde spoustu památek, z nichž nejvýznamnější jsou zámek, kostel sv. Jana Křtitele, u něj shora zmíněné terénní pozůstatky hradiště, návesní kaple Navštívení Panny Marie a další (většina z nich je uvedena v samostatných heslech). Autobusové spojení má s obcí, Zvíkovským Podhradím a Pískem. Prochází tudy modrá turistická stezka (prochází vesnicí a končí na hradišti a kostela sv. Jana Křtitele) a cyklotrasa č. 1017.
Hradiště ze střední a mladší doby bronzové leží na terénním bloku ledvinovitého tvaru, lemovaného z větší části skalnatými srázy a obtékaném původně řekou Vltavou a Chřešťovickým potokem; v současnosti je obklopeno vodami Orlické přehrady. Jedinou přístupovou cestu představuje úzká šíje, jež byla původně přepažena třemi krátkými valy; z nich se dochoval jen krátký úsek vnitřního. ...Opevněna nebyla pouze vstupní šíje, ale také nejpřístupnější západní svah ostrožny, nepříliš příkře spadající k Chřešťovickému potoku. V jeho horní severozápadní části se nachází dvojice souběžných valů s příkopem. V těchto místech se údajně nalézala další brána. Pokud existovalo opevnění ještě v jiných částech hradiště, dnes již v terénu není patrné. Podle starších popisů dnes již nedochovaných opevňovacích linií bylo hradiště členěno na hlavní část a dvě předhradí, na západě a severozápadě. Celkový rozsah osídlené rozlohy je asi 2 ha (většinou označované jako ostrožna). Nejstaršími archeologickými nálezy z hradiště jsou tři esovité záušnice a bronzový prsten, které jsou od roku 1889 uloženy v českobudějovickém muzeu, údajně byly nalezeny u koster pohřbených u kostela sv. Jana Křtitele. Další zdeformovaná záušnice byla nalezena u hřbitova v roce 1930. V letech 1928-1931 zde prováděl výzkum Bedřich Dubský, který se zaměřil zejména na narušené plochy v jižní a východní části hradiště. Na několika místech zjistil mocnou kulturní vrstvu z mladší doby bronzové, která obsahovala množství keramiky, zlomky přeslenů, kosti a oblázky, šperky byly reprezentovány bronzovou jehlicí. Vedle materiálu z mladší a střední doby bronzové pocházejí i nečetné nálezy z pozdně halštatského období a raného středověku. Do posledně zmíněného časového úseku náleží kostrový hřbitov, datovaný zhruba do 12. století. Není vyloučeno, že v té době zde již stál i kostel sv. Jana, předchůdce pozdější gotické stavby..
