Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.
Hlavní obrázek místa
Horní palác - torzo zdi
© 2002 Jiří Čížek
Nad stejnojmennou vesničkou na nevysokém kopci je možné nalézt skromné zbytky zdí a příkopy hrádku ze 14. století. Kolem prochází červená turistická cesta z Tišnova.
28.7. 2002
popis

Kopec, na němž se nachází zbytky malého středověkého hradu, se dodnes nazývá „Hrádek“ (tak jako již r. 1593, kdy zřejmě ležel už v troskách, protože archeologické nálezy dokládají život na hrádku jen do počátku 15. století). Je to táhlá a úzká ostrožna přeťatá dodnes dobře viditelnými příkopy. Na ploše mezi nimi jsou dodnes patrné průzkumem odkryté 1, 3 m široké základy dvouprostorové budovy obdélníkového půdorysu o rozměrech 14 x 7,6 m. Osídlenou plochu chránila později obvodová hradba a na východě jen zemní val.

Milan Náplava, 11.11. 2007

Další texty popis
historie

Historie hrádku Újezd u Tišnova je obestřena mnohými nejastnostmi. Archeologický průzkum prokázal osídlení hrádku již ve 13. století, ale dostupná literatura uvádí zhruba dvě verze vzniku a vývoje fortifikace. Nekuda – Unger (1981) píší, že „tvrz byla sídlem domácího rodu, z něhož se v písemných pramenech uvádí r. 1334 Půta“. Ve stejném roce se v historických pramenech zmiňuje existence fary v obci. K ní patřil dosud stojící kostel sv. Jiljí, který pochází z 2. poloviny 13. století, má románské prvky a byl upravován v 18. a 19. století. Tyto údaje logicky doplňuje Plaček (1996) informací, že „roku 1350 byli držiteli hrádku bratři Lovek a Hereš z Újezda, v jejichž rodu panství setrvalo až do roku 1469. Avšak tehdy byl už hrádek opuštěn“ jak to ostatně dokazují nejmladší nálezy z archeologického průzkumu. Ovšem Musil (1987) shodně s turistickým průvodcem uvádí, že hrádek byl postaven ve 14. století pány…  číst dále

Milan Náplava , Nekuda, Vladimír – Unger, Josef: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno 1981, 11.11. 2007

Další texty historie

Půdorys místa

Půdorys hrádku podle L. Poláčka
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO), Újezd u Tišnova

Místa v okolí

 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Jiljí
 kostel sv. Martina
 smírčí kámen
 Rysov
 Skryje
 Loučky
 vyhlídka Babylon
 železniční viadukt
 Křivoš
 Košíkov
 Žďárec
 Víckov
 Čepička
 Deblín
 kaple sv. Anny
 Předklášteří
 kostel sv. Jiří
 Vohančice
 Müllerův dům
 dům Peklo
 boží muka
 dům U Jana
 mariánský sloup
 kašna
 radnice
 kostel sv. Václava
 židovská škola
 městské opevnění
 Moravecké Pavlovice
 radnice
 mariánský sloup
 synagoga
 boží muka
 Lomnice
 židovský hřbitov
 krytý trámový most
 Černvír
 Klucanina
 Čertova hráz
 Pernštejn
 Lažánky
 Pernštejn
 Heroltice
 boží muka
 kostel sv. Kunhuty
 mlýn ve Žlebě
 venkovský dům
 Osová
 kostel sv. Mikuláše
 Mitrov
 Rohy
 Bukov
 Sentice
 Mitrov
 Devět křížů
 Osiky
 kaple sv. Anny
 Lesní Hluboké
 kostel sv. Stanislava
 Kubův most
 Strážek
 boží muka
 kostel sv. Václava
 Horní Rozsíčka
 kostel sv. Jiří
 Čebínka
 Jarošův mlýn
 Babylon u Kozárova
 Dolní Rožínka
 kostel sv. Vavřince
 Domašov
 Rožná
 Ořechov
 Trmačov
 Templ
 Dolní Rožínka
 Dolní Rožínka
 Rudka
 Kozlov - dolní sídlo
 Lhotka u Mirošova
 Kozlov - horní sídlo
 Bílá boží muka
 Rudka
 Blažkov
 Újezd u Černé Hory
 Moravec
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Mikuláše
 Veveří
 Šiklův mlýn
 kostel sv. Klimenta
 Jasenice
 Kuřim
 Rychvald
 kostel sv. Václava
 Jinošov
 Bobrová
 Kunštát
 Brněnská přehrada
Základní informace místa
ID místa: 808
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.7.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama