
Kolem lokality prochází červeně značená cesta ze středu osady Skryje do krásného údolí říčky Bobrůvky alias Loučky. Nedaleko Hrádku ve Skryjích jsou zbytky hradu Rysova a dále nad údolím po trase červené zbytky hradů Košíkov a Víckov.
Prostor teoretického předhradí je tedy novodobě upraven. To platí i o nevelké obytné ploše, kde stojí moderní kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1928. Kvůli její stavbě byla plošina (zejména naproti vchodu kaple) výrazně zarovnána, nicméně je dodnes zřetelná hrana kopečku směrem ke statku na sever. Zde mohl být další příkop, jehož náznak je poničený moderními úpravami. Západní stranu tvořil příkrý skalní sráz, takže zde nebylo třeba budovat opevnění. Příkop je dodnes dobře patrný na východní a zejména jižní straně, kde se zaobluje a je ukončen vyšším valem. Z jižní strany je plocha tvrziště zachována a vytváří trojúhelníkový půdorys. Popis uvedený v Nekuda – Unger (1981): Hrádky a tvrze na Moravě je evidentně chybný a neodpovídá reáliím na Hrádku nad Skryjemi a podle popisu dispozice opevnění se zřejmě vztahuje k protějšímu hradu Rysovu..
V roce 1358 se v pramenech objevuje Beneš ze Skryjí – jediná osoba s tímto predikátem. Roku 1368 se Skryje spolu s hradem Rysovem uvádí jako majetek vladyků z Drahan. Rysov byl však založen dříve, podle archeologických pramenů v druhé polovině 13. stol. Hrádek ve Skryjích postrádá jakékoli archeologické nálezy (publikované) a lze hypoteticky uvažovat o jeho středověkém původu v souvislosti s kolonizací kraje..