
Konojedovský dům je jednopatrová stavba, podélně usazená na severní straně Zámecké ulice mezi Horním zámkem (resp. Starschedelovským domem) a farním kostelem. Západní i východní průčelí vrcholí vysokými štíty, z nichž pohledově exponovaný západní je proveden s náročnou dekorací. Fasády průčelí jsou jinak jednoduché, členěné jen okny s kamenným ostěním a bosáží v rozích. Hlavní portál s polokruhovým záklenkem je v ose jižního průčelí. Vstupní síň se šnekovitým schodištěm sklenuta síťovou žebrovou klenbou, sousední místnost valenou klenbou s lunetami. K západnímu průčelí je přistavěna zřejmě barokní kolna, používaná dnes jako garáž. Celý objekt kryje obnovená šindelová střecha. Severní okraj nepřístupného a zarostlého dvora tvoří bývalá městská hradba s baštou. V dvoře stál pilíř někdejšího napojení na dřevěnou krytou pavlač, která po hradbě vedla od Dolního přes Horní zámek do farního kostela (s letopočtem 1552, dnes… číst dále
Rozrod Salhausenů vedl k výstavbě několika městských paláců, seřazených podél severozápadní části hradeb tehdejšího poddanského města Benešova nad Ploučnicí. Jeden z nich postavil pro Friedricha ze Salhausenu v roce 1552 stavitel Valentin Hirsch ze saského Annabergu. Později se objekt dostal do majetku některého z vlastníků panství Konojedy, odkud získal své jméno. Od roku 1705 sloužil jako panský špitál. Po roce 1945 opuštěn, v 70. letech 20. století opraven plášť budovy, v současné době prázdný, využívá se pouze západní přístavba jako garáž.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.