
Janův palác je obdélná budova s podélnou osou západ - východ. Nad přízemím s klenutými, převážně hospodářskými místnostmi a plochostropým patrem se sedmi místnostmi je pod vysokou sedlovou střechou se štíty ve tvaru oslích hřbetů půdní obytné patro a užitné polopatro. Vertikální komunikaci zabezpečuje schodiště, umístěné zčásti ve věži, přiložené k jižnímu průčelí. Její střecha je jehlancová, s osmibokou lucernou. Všechna okna paláce jsou obdélná, s tesanými ostěními, zčásti sdružená. Se sousedním Wolfovým palácem je Janův spojen krytou chodbou, přiloženou v úrovni prvního patra ke spojovací zdi, jíž prochází malý portálek z náměstí do nádvoří. Wolfův palác má vzdor svému pozdějšímu vzniku a množství renesančních dekorů stále v podstatě gotický charakter. Je to dáno především jeho extrémní vertikalitou: i podélné průčelí do náměstí je vyšší, než delší. V přízemí najdeme hlavní vstup na nádvoří v podobě průjezdu… číst dále
Bedřich ze Salhausenu vykoupil před rokem 1540 od benešovských měšťanů čtyři domy a špitál na západní straně náměstí, nechal je zbořit a v letech 1540–44 zde postavil nejstarší část dolního zámku, nazývanou Janovým palácem. Pojmenování pochází od prvního obyvatele, jímž se po své svatbě stal stavebníkův syn Jan ze Salhausenu. Od roku 1570 odtud vládl své polovině předtím společně spravovaného panství. V téže době začal stavět pro svého staršího syna Wolfa nový palác, jižně od nejstarší části. Jeho dokončení roku 1576 se Jan již nedožil. Wolfův mladší bratr Antonín (po němž se také někdy nazývá nejstarší část dolního zámku) žil v Benešově do roku 1612, kdy byl svou část panství nucen prodat pro dluhy Janu z Vartenberka na Kamenici, čímž přestal zámek sloužit jako hlavní sídlo majitele. Ani Jan z Vartenberka majetek dlouho neužíval, roku 1614 většinu jeho statků na úhradu dluhů zabavil a rozprodal zemský soud. Novým majitelem se stal Radslav Vchynský… číst dále
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.