Benešov nad Ploučnicí

© Rodochrozit , 01/2014

Benešov nad Ploučnicí najdeme asi 10 km východně od Děčína, v hlubokém údolí řeky. Silniční napojení obstarává silnice II/262 Děčín - Česká Lípa, železniční trať 081 Děčín - Česká Lípa/Rumburk. Nádraží se nachází asi 700 m jižně od obou zámků. V západní části města se nachází kemp a koupaliště, dostupné jsou všechny běžné služby. Z města vycházejí turistické značky do Huntířova (žlutá) a na Bukovou horu (modrá).

Horní zámek se skládá z hlavní dvoupatrové budovy, přiložené k severní městské hradbě, a z jednopatrového, samostatně stojícího úřednického křídla. Celý areál od města i od dolního zámku odděluje kamenná zeď. Hlavní budova má obdélný půdorys, ve třech rozích se k ní připojují věže: v severozápadním vysoká okrouhlá (snad součást původní tvrze), v jihovýchodním polygonální schodišťová a v severovýchodním obdélná obytná, přistavěná kolem roku 1540. Vnější fasády jsou poměrně prosté, kromě portálů a oken s kamennými ostěními je člení nárožní armatury z tesaných kvádrů. Přízemí je valeně klenuté, patra plochostropá, většinu původních stropů zničily požáry. Střecha hlavní budovy je sedlová, od roku 1543 uzavřená štíty s bohatým tesaným dekorem. Úřednická budova se schodišťovou věží v jihovýchodním koutě nádvoří má rovněž prosté fasády, do Zámecké ulice se obrací panelovaným renesančním štítem saského stylu.

Horní zámek v Benešově nad Ploučnicí

Horní zámek v Benešově vznikl jako pozdně gotická městská tvrz někdy v poslední čtvrtině 15. století. Stavebníkem byl Zikmund z Vartenberka, který jej však dlouho neužíval: od roku 1502 byl v dědičném držení místnímu měšťanu Tietzemu. Situace se změnila poté, co panství zakoupili původně míšeňští Salhausenové. Roku 1522 se stalo samostatným v majetku Bedřicha ze Salhausenu, který původní tvrz přestavěl na své sídlo. Přestavba stála na stylovém pomezí gotiky a renesance, vzhledem k osobě majitele byla silně inspirována saskými vlivy. K dalším přestavbě došlo po požáru roku 1543: zámek získal renesanční štíty nad bočními stěnami hlavní budovy, nově byla postavena úřednická budova u východní zdi areálu. Přes tyto úpravy si objekt podržel spíše pozdně gotický ráz. Z té doby se dochoval krov hlavní budovy ze dřeva, smýceného v zimě 1541/42. Horní zámek byl hlavním sídlem panstva až do roku 1562, kdy si Bedřichovi synové rozdělili…  číst dále

duben: středa – neděle 9:00 – 16:00 hod. květen-září: úterý – neděle 9:00 – 18:00 hod. říjen: středa – neděle 9:00 – 16:00 hod.

Půdorys místa

půdorys areálu
© Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Libri, Praha 1999

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

11 České středohoří - východ

Cykloturistické mapy, Kartografie

04 Lužické hory

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

104 České středohoří. Teplicko

105 České Švýcarsko. Lužické hory

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

3 České středohoří. České Švýcarsko