Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.
Hlavní obrázek místa
© Rodochrozit , 01/2014
Benešovský zámecký komplex právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční zámecké architektury u nás. Oba původně jednotné zámecké komplexy byly zbudovány v průběhu 16. století příslušníky míšeňského protestantského rodu pánů ze Salhausenu. S nimi je spojován největší rozkvět Benešova, který se na celé století stal panskou rezidencí a střediskem nebývalé stavební aktivity. Horní zámek byl postaven v letech 1522 – 1524 pro Benedikta ze Salhausenu a přestavěn v roce 1543. Přes pozdní dobu výstavby si Horní zámek zachoval ještě pozdně gotický ráz, pouze východní a západní průčelí byla dodatečně (patrně po požáru v roce 1571) opatřena štíty hlásícími se již plně k renesanci saského typu. Dolní zámek byl postaven v letech 1540 – 1544. Zatímco síťové klenby v paláci Jana ze Salhausenu ukazují na gotickou tradici, nevelké Wolfovo křídlo má již výrazné renesanční formy, i když i zde lze rozpoznat silné gotizující tendence. Původně jednotný majetek byl v průběhu 16. století rozdělen a ani později se jej už nikdy nepodařilo znovu sjednotit. Počátkem 17. století získal Dolní zámek důvěrník Albrechta z Valdštejna hrabě Vilém Kinský ze Vchynic. Hrabě Kinský byl v roce 1634, spolu s Albrechtem z Valdštejna, zavražděn, jeho majetek zkonfiskován a prodán císařskému generálu hraběti Janu z Aldringenu. Horní zámek získal hrabě Kryštof Šimon z Thunu a Dolní zámek císařský generál hrabě Jan z Aldringenu. Noví majitelé však sídlili na svých honosnějších sídlech, Thunové v Děčíně a Klášterci nad Ohří a Clary-Aldringenové v Teplicích, a oba zámky sloužily pouze jako letní rezidence. Později už jen jako byty vrchnostenských, hlavně lesních úředníků a zaměstnanců. Tak se mohlo stát, že se komplex všech zámeckých budov vyhnul pozdějším přestavbám a uchoval si do současnosti svou renesanční, v této podobě ojedinělou…  číst dále
2.8. 2002
turistické

Benešov nad Ploučnicí najdeme asi 10 km východně od Děčína, v hlubokém údolí řeky. Silniční napojení obstarává silnice II/262 Děčín - Česká Lípa, železniční trať 081 Děčín - Česká Lípa/Rumburk. Nádraží se nachází asi 700 m jižně od obou zámků. V západní části města se nachází kemp a koupaliště, dostupné jsou všechny běžné služby. Z města vycházejí turistické značky do Huntířova (žlutá) a na Bukovou horu (modrá).

Ivan Grisa, 14.10. 2008

popis

Horní zámek se skládá z hlavní dvoupatrové budovy, přiložené k severní městské hradbě, a z jednopatrového, samostatně stojícího úřednického křídla. Celý areál od města i od dolního zámku odděluje kamenná zeď. Hlavní budova má obdélný půdorys, ve třech rozích se k ní připojují věže: v severozápadním vysoká okrouhlá (snad součást původní tvrze), v jihovýchodním polygonální schodišťová a v severovýchodním obdélná obytná, přistavěná kolem roku 1540. Vnější fasády jsou poměrně prosté, kromě portálů a oken s kamennými ostěními je člení nárožní armatury z tesaných kvádrů. Přízemí je valeně klenuté, patra plochostropá, většinu původních stropů zničily požáry. Střecha hlavní budovy je sedlová, od roku 1543 uzavřená štíty s bohatým tesaným dekorem. Úřednická budova se schodišťovou věží v jihovýchodním koutě nádvoří má rovněž prosté fasády, do Zámecké ulice se obrací panelovaným renesančním štítem saského stylu.

Ivan Grisa, dle Encykopedie českých tvrzí, svazek 1, 16.10. 2008

historie

Horní zámek v Benešově nad Ploučnicí

Horní zámek v Benešově vznikl jako pozdně gotická městská tvrz někdy v poslední čtvrtině 15. století. Stavebníkem byl Zikmund z Vartenberka, který jej však dlouho neužíval: od roku 1502 byl v dědičném držení místnímu měšťanu Tietzemu. Situace se změnila poté, co panství zakoupili původně míšeňští Salhausenové. Roku 1522 se stalo samostatným v majetku Bedřicha ze Salhausenu, který původní tvrz přestavěl na své sídlo. Přestavba stála na stylovém pomezí gotiky a renesance, vzhledem k osobě majitele byla silně inspirována saskými vlivy. K dalším přestavbě došlo po požáru roku 1543: zámek získal renesanční štíty nad bočními stěnami hlavní budovy, nově byla postavena úřednická budova u východní zdi areálu. Přes tyto úpravy si objekt podržel spíše pozdně gotický ráz. Z té doby se dochoval krov hlavní budovy ze dřeva, smýceného v zimě 1541/42. Horní zámek byl hlavním sídlem panstva až do roku 1562, kdy si Bedřichovi synové rozdělili…  číst dále

Ivan Grisa, dle Encyklopedie českých tvrzí, svazek 1 a webové stránky NKP Zámek Benešov nad Ploučnicí, 16.10. 2008

otvíračka

duben: středa – neděle 9:00 – 16:00 hod. květen-září: úterý – neděle 9:00 – 18:00 hod. říjen: středa – neděle 9:00 – 16:00 hod.

2.8. 2002

Půdorys místa

půdorys areálu
© Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Libri, Praha 1999
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Děčín  (DC), Benešov nad Ploučnicí

Místa v okolí

 Konojedovský dům
 Schönfeldovský dům
 Ostrý
 kostel sv. Anny
 Kohout
 větrný mlýn
 kamenný most
 Markvartice
 kostel sv. Václava
 Sokolí vrch
 Velký Chlum
 kostel sv. Martina
 zvonice
 Velká Bukovina
 Strážný vrch
 Žandov
 Staroměstský most
 Vrabinec
 kamenný most
 mariánské sousoší
 Horní Police
 kostel sv. Václava
 bývalá radnice
 Podmokly
 železniční most
 řetězová lávka
 Děčín
 hlavní nádraží
 Tyršův most
 Podmokly
 kostel sv. Vavřince
 Pastýřská stěna
 Vraty (Rattenstein)
 kostel sv. Anny
 synagoga
 ZOO Děčín
 kostel sv. Václava
 Těchlovice
 evangelický kostel
 ovčí můstek
 Bynovec
 Salhausenovský dům
 Česká Kamenice
 Buková hora
 evangelický kostel
 kostel sv. Vavřince
 Růžovský vrch
 Volfartice
 Kamenice
 Náčkovice
 Růžová
 LO vz.37 N2/206/A-140Z
 kostelní věž
 evangelický kostel
 Bratrský oltář
 Pastevní vrch
 Arnoltice
 skalní kaple
 kostel sv. Havla
 Bynov
 Dolský mlýn
 Zubrnice
 kříž
 křížová cesta
 Konojedy
 Panská skála
 Vísecká rychta
 Dubí hora
 kostel sv. Vavřince
 Leština
 Belveder
 rozhledna Janov
 mariánský sloup
 Velké Březno
 Trpasličí jeskyně
 Falkenštejn
 Zlatý vrch
 Šauenštejn
 Suchá Kamenice
 Mariina vyhlídka
 Držovice
 Studenec
 Levín
 Rynartice
 Kozí vrch
 Horní Libchava
 Klinštejn
 Stvolínky
 kostel Všech svatých
 Velké Březno
 Srdov
 Vilemínina stěna
 Jílové
 Mojžíř
 kostel sv. Justina
 Velké Březno
 kostel sv. Pia V.
 Ronov
 Kvítkov
 křížek U Jánika
 Rudolfův kámen
 pomník T. G. Masaryka
 Chotkovská hrobka
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 akvadukt
 Hřídelík
 Varta
 Na Tokáni
 Stranné
 Dolní Chřibská
 Kalich
 boží muka
 Panna
 Peklo
 Hrad u Hostíkovic
 Hrad u Hvězdy
 Milčany
 Hrad u Kvítkova
 Zahrádky
 kostel sv. Jiří
 radnice
 Lucemburkův kopec
 železniční most
 Rybnov
 Tašov
 Barbořin most
 Jiljov
 Opevnění u Švábů
 Opevnění u Švábů
 Vítkovec
 kostel sv. Josefa
Kontaktní informace
Státní zámek Benešov nad Ploučnicí
Zámecká 51
Benešov nad Ploučnicí
407 22
Tel: 412 586 575
http://www.zamek-benesov.cz
zamek.benesov@worldonline.cz
Základní informace místa
ID místa: 893
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 2.8.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama