Benešov nad Ploučnocí - horní zámek
© Taribo, 05/2012
Benešovský zámecký komplex právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční zámecké architektury u nás. Oba původně jednotné zámecké komplexy byly zbudovány v průběhu 16. století příslušníky míšeňského protestantského rodu pánů ze Salhausenu. S nimi je spojován největší rozkvět Benešova, který se na celé století stal panskou rezidencí a střediskem nebývalé stavební aktivity.
Horní zámek byl postaven v letech 1522 – 1524 pro Benedikta ze Salhausenu a přestavěn v roce 1543. Přes pozdní dobu výstavby si Horní zámek zachoval ještě pozdně gotický ráz, pouze východní a západní průčelí byla dodatečně (patrně po požáru v roce 1571) opatřena štíty hlásícími se již plně k renesanci saského typu.
Dolní zámek byl postaven v letech 1540 – 1544. Zatímco síťové klenby v paláci Jana ze Salhausenu ukazují na gotickou tradici, nevelké Wolfovo křídlo má již výrazné renesanční formy, i když i zde lze rozpoznat silné gotizující tendence.
Původně jednotný majetek byl v průběhu 16. století rozdělen a ani později se jej už nikdy nepodařilo znovu sjednotit. Počátkem 17. století získal Dolní zámek důvěrník Albrechta z Valdštejna hrabě Vilém Kinský ze Vchynic. Hrabě Kinský byl v roce 1634, spolu s Albrechtem z Valdštejna, zavražděn, jeho majetek zkonfiskován a prodán císařskému generálu hraběti Janu z Aldringenu. Horní zámek získal hrabě Kryštof Šimon z Thunu a Dolní zámek císařský generál hrabě Jan z Aldringenu. Noví majitelé však sídlili na svých honosnějších sídlech, Thunové v Děčíně a Klášterci nad Ohří a Clary-Aldringenové v Teplicích, a oba zámky sloužily pouze jako letní rezidence. Později už jen jako byty vrchnostenských, hlavně lesních úředníků a zaměstnanců. Tak se mohlo stát, že se komplex všech zámeckých budov vyhnul pozdějším přestavbám a uchoval si do současnosti svou renesanční, v této podobě ojedinělou a z památkového hlediska nesmírně cennou podstatu drobného šlechtického sídla..
Za zmínku jistě stojí, že v městském kostele byla Salhauseny zbudována pohřební kaple s pozoruhodnými renesančními náhrobky.
Benešov nad Ploučnicí najdeme asi 10 km východně od Děčína, v hlubokém údolí řeky. Silniční napojení obstarává silnice II/262 Děčín - Česká Lípa, železniční trať 081 Děčín - Česká Lípa/Rumburk. Nádraží se nachází asi 700 m jižně od obou zámků. ...V západní části města se nachází kemp a koupaliště, dostupné jsou všechny běžné služby. Z města vycházejí turistické značky do Huntířova (žlutá) a na Bukovou horu (modrá)..
Horní zámek se skládá z hlavní dvoupatrové budovy, přiložené k severní městské hradbě, a z jednopatrového, samostatně stojícího úřednického křídla. Celý areál od města i od dolního zámku odděluje kamenná zeď. ...Hlavní budova má obdélný půdorys, ve třech rozích se k ní připojují věže: v severozápadním vysoká okrouhlá (snad součást původní tvrze), v jihovýchodním polygonální schodišťová a v severovýchodním obdélná obytná, přistavěná kolem roku 1540. Vnější fasády jsou poměrně prosté, kromě portálů a oken s kamennými ostěními je člení nárožní armatury z tesaných kvádrů. Přízemí je valeně klenuté, patra plochostropá, většinu původních stropů zničily požáry. Střecha hlavní budovy je sedlová, od roku 1543 uzavřená štíty s bohatým tesaným dekorem. Úřednická budova se schodišťovou věží v jihovýchodním koutě nádvoří má rovněž prosté fasády, do Zámecké ulice se obrací panelovaným renesančním štítem saského stylu..
Zámek Benešov nad PloučnicíKVĚTEN/ČERVEN/ZÁŘÍ
Otevřeno: úterý – neděle
Prohlídky začínají v: 9.30, 12.00 a 14.30 hod. ČERVENEC/SRPEN
Otevřeno: úterý – neděle
Prohlídky začínají v: 9.30, 10.45, 11.45, 13.00, 14.15, 15.15 hod. Dospělí od 25 do 64 let 120 Kč
Senioři 65+ 100 Kč
Mládež od 18 do 24 let 100 Kč
Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P 100 Kč
Děti od 6 do 17 let 40 Kč
ZÁMEK DOLNÍ
Komentovaná prohlídka o historii zámku a jeho majitelích, ukázka dobového bydlení šlechty, vybavené interiéry – jídelny, černá kuchyně, kvelby, ložnice, taneční sál, přijímací kancelář, zámecká a lovecká zbrojnice. DUBEN/ŘÍJEN
Otevřeno: sobota – neděle
Prohlídky začínají v: 11.45 a 14.15 hod. KVĚTEN/ČERVEN/ZÁŘÍ
Otevřeno: úterý – neděle
Prohlídky začínají v: 10.15, 12.45 a 15.15 hod. ČERVENEC/SRPEN
Otevřeno: úterý – neděle
Prohlídky začínají v: 10.15, 11.30, 12.30, 13.45, 15.00 a 16.00 hod. Dospělí od 25 do 64 let 160 Kč
Senioři 65+ 130 Kč
Mládež od 18 do 24 let 130 Kč
Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P 130 Kč
Děti od 6 do 17 let 50 Kč
WOLFŮV PALÁC
Nekomentovaná prohlídka - výstava historických hodin, lovecké salonky. Wolfův palác je součástí Dolního zámku, vstupenku zakoupit současně. DUBEN/ŘÍJEN
Otevřeno: sobota – neděle
Prohlídky začínají v: 11.45 a 14.15 hod. KVĚTEN/ČERVEN/ZÁŘÍ
Otevřeno: úterý – neděle
Prohlídky začínají v: 10.15, 12.45 a 15.15 hod. ČERVENEC/SRPEN
Otevřeno: úterý – neděle
Prohlídky začínají v: 10.15, 11.30, 12.30, 13.45, 15.00 a 16.00 hod. Dospělí od 25 do 64 let 100 Kč
Senioři 65+ 80 Kč
Mládež od 18 do 24 let 80 Kč
Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P 80 Kč
Děti od 6 do 17 let 30 Kč.
Horní zámek v Benešově nad PloučnicíSituace se změnila poté, co panství zakoupili původně míšeňští Salhausenové. Roku 1522 se stalo samostatným v majetku Bedřicha ze Salhausenu, který původní tvrz přestavěl na své sídlo. Přestavba stála na stylovém pomezí gotiky a renesance, vzhledem k osobě majitele byla silně inspirována saskými vlivy. K dalším přestavbě došlo po požáru roku 1543: zámek získal renesanční štíty nad bočními stěnami hlavní budovy, nově byla postavena úřednická budova u východní zdi areálu. Přes tyto úpravy si objekt podržel spíše pozdně gotický ráz. Z té doby se dochoval krov hlavní budovy ze dřeva, smýceného v zimě 1541/42. Horní zámek byl hlavním sídlem panstva až do roku 1562, kdy si Bedřichovi synové rozdělili původně jednotné panství. Majitelem horního zámku a příslušné části panství se stal Bedřichův stejnojmenný syn. V majetku Salhausenů a spřízněných, původně saských rodů, byl tento díl panství až do roku 1613. I další majitelé měli kořeny v Sasku. Roku 1631 polovinu města s horním zámkem zakoupil Jan Zikmund Thun z Hohensteinu, jehož rod pak vlastnil panství až do roku 1926. Protože Thunové disponovali řadou dalších modernějších sídel, v Benešově již nikdy trvale nesídlili. Horní zámek si tak zachoval prakticky beze změn podobu z roku 1543. Po první pozemkové reformě se Thunové byli nuceni zbavovat řady objektů. Jedním z nich byl i benešovský horní zámek, který prodali roku 1926 městu. To v jeho přízemí zřídilo mateřskou školku, do pater se přesunulo městské museum. Situace se rasantně změnila po roce 1945, kdy část zámku sloužila jako sýpka místního JZD, později v přízemí fungovala truhlářská dílna. Stav objektu se valem zhoršoval, nakonec zůstal zcela prázdný. V 80. letech se začaly podnikat kroky k jeho přestavbě na dům kultury, která naštěstí nebyla dovedena k žádným nevratným devastačním zásahům. Od roku 1991 je zámek majetkem Národního památkového ústavu, který ho o 8 let později zpřístupnil v rámci jednotné prohlídkové trasy se sousedním dolním zámkem..
říjen: středa – neděle 9:00 – 16:00 hod.
|
Přihlášení |
