Nejstarší panské sídlo ve městě vzniklo zřejmě v posl. čtvrtině 15. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Ostrý. Po roce 1522 prošlo přestavbou, při níž získalo v podstatě dnešní podobu. Další úpravy v 16. století. Dnes přístupné spolu s dolním zámkem.
Hlavní obrázek místa
Benešov nad Ploučnocí - horní zámek
© Taribo, 05/2012
Benešovský zámecký komplex právem náleží k nejpozoruhodnějším příkladům renesanční zámecké architektury u nás. Oba původně jednotné zámecké komplexy byly zbudovány v průběhu 16. století příslušníky míšeňského protestantského rodu pánů ze Salhausenu. S nimi je spojován největší rozkvět Benešova, který se na celé století stal panskou rezidencí a střediskem nebývalé stavební aktivity. Horní zámek byl postaven v letech 1522 – 1524 pro Benedikta ze Salhausenu a přestavěn v roce 1543. Přes pozdní dobu výstavby si Horní zámek zachoval ještě pozdně gotický ráz, pouze východní a západní průčelí byla dodatečně (patrně po požáru v roce 1571) opatřena štíty hlásícími se již plně k renesanci saského typu. Dolní zámek byl postaven v letech 1540 – 1544. Zatímco síťové klenby v paláci Jana ze Salhausenu ukazují na gotickou tradici, nevelké Wolfovo křídlo má již výrazné renesanční formy, i když i zde lze rozpoznat silné gotizující tendence. Původně jednotný majetek byl v průběhu 16. století rozdělen a ani později se jej už nikdy nepodařilo znovu sjednotit. Počátkem 17. století získal Dolní zámek důvěrník Albrechta z Valdštejna hrabě Vilém Kinský ze Vchynic. Hrabě Kinský byl v roce 1634, spolu s Albrechtem z Valdštejna, zavražděn, jeho majetek zkonfiskován a prodán císařskému generálu hraběti Janu z Aldringenu. Horní zámek získal hrabě Kryštof Šimon z Thunu a Dolní zámek císařský generál hrabě Jan z Aldringenu. Noví majitelé však sídlili na svých honosnějších sídlech, Thunové v Děčíně a Klášterci nad Ohří a Clary-Aldringenové v Teplicích, a oba zámky sloužily pouze jako letní rezidence. Později už jen jako byty vrchnostenských, hlavně lesních úředníků a zaměstnanců. Tak se mohlo stát, že se komplex všech zámeckých budov vyhnul pozdějším přestavbám a uchoval si do současnosti svou renesanční, v této podobě ojedinělou…  číst dále
2.8. 2002
turistické

Benešov nad Ploučnicí najdeme asi 10 km východně od Děčína, v hlubokém údolí řeky. Silniční napojení obstarává silnice II/262 Děčín - Česká Lípa, železniční trať 081 Děčín - Česká Lípa/Rumburk. Nádraží se nachází asi 700 m jižně od obou zámků. V západní části města se nachází kemp a koupaliště, dostupné jsou všechny běžné služby. Z města vycházejí turistické značky do Huntířova (žlutá) a na Bukovou horu (modrá).

Ivan Grisa, 14.10. 2008

popis

Horní zámek se skládá z hlavní dvoupatrové budovy, přiložené k severní městské hradbě, a z jednopatrového, samostatně stojícího úřednického křídla. Celý areál od města i od dolního zámku odděluje kamenná zeď. Hlavní budova má obdélný půdorys, ve třech rozích se k ní připojují věže: v severozápadním vysoká okrouhlá (snad součást původní tvrze), v jihovýchodním polygonální schodišťová a v severovýchodním obdélná obytná, přistavěná kolem roku 1540. Vnější fasády jsou poměrně prosté, kromě portálů a oken s kamennými ostěními je člení nárožní armatury z tesaných kvádrů. Přízemí je valeně klenuté, patra plochostropá, většinu původních stropů zničily požáry. Střecha hlavní budovy je sedlová, od roku 1543 uzavřená štíty s bohatým tesaným dekorem. Úřednická budova se schodišťovou věží v jihovýchodním koutě nádvoří má rovněž prosté fasády, do Zámecké ulice se obrací panelovaným renesančním štítem saského stylu.

Ivan Grisa, dle Encykopedie českých tvrzí, svazek 1, 16.10. 2008

Další texty popis
historie

Horní zámek v Benešově nad Ploučnicí

Horní zámek v Benešově vznikl jako pozdně gotická městská tvrz někdy v poslední čtvrtině 15. století. Stavebníkem byl Zikmund z Vartenberka, který jej však dlouho neužíval: od roku 1502 byl v dědičném držení místnímu měšťanu Tietzemu. Situace se změnila poté, co panství zakoupili původně míšeňští Salhausenové. Roku 1522 se stalo samostatným v majetku Bedřicha ze Salhausenu, který původní tvrz přestavěl na své sídlo. Přestavba stála na stylovém pomezí gotiky a renesance, vzhledem k osobě majitele byla silně inspirována saskými vlivy. K dalším přestavbě došlo po požáru roku 1543: zámek získal renesanční štíty nad bočními stěnami hlavní budovy, nově byla postavena úřednická budova u východní zdi areálu. Přes tyto úpravy si objekt podržel spíše pozdně gotický ráz. Z té doby se dochoval krov hlavní budovy ze dřeva, smýceného v zimě 1541/42. Horní zámek byl hlavním sídlem panstva až do roku 1562, kdy si Bedřichovi synové rozdělili…  číst dále

Ivan Grisa, dle Encyklopedie českých tvrzí, svazek 1 a webové stránky NKP Zámek Benešov nad Ploučnicí, 16.10. 2008

otvíračka

duben: středa – neděle 9:00 – 16:00 hod. květen-září: úterý – neděle 9:00 – 18:00 hod. říjen: středa – neděle 9:00 – 16:00 hod.

2.8. 2002

Komentáře

Ústecký kraj,  Děčín  (DC), Benešov nad Ploučnicí

Místa v okolí

 nová radnice
 Schönfeldovský dům
 mariánský sloup
 Konojedovský dům
 Ostrý
 kostel sv. Anny
 Kohout
 kamenný most
 Markvartice
 větrný mlýn
 kostel sv. Václava
 Sokolí vrch
 Velký Chlum
 kostel sv. Martina
 zvonice
 Velká Bukovina
 Strážný vrch
 Žandov
 kamenný most
 mariánské sousoší
 Staroměstský most
 Vrabinec
 Horní Police
 kostel sv. Václava
 bývalá radnice
 Podmokly
 vila Waldstein
 železniční most
 řetězová lávka
 Děčín
 hlavní nádraží
 Tyršův most
 Pastýřská stěna
 Podmokly
 kostel sv. Vavřince
 Vraty (Rattenstein)
 kostel sv. Anny
 ZOO Děčín
 kostel sv. Václava
 synagoga
 Těchlovice
 evangelický kostel
 ovčí můstek
 Bynovec
 Salhausenovský dům
 Česká Kamenice
 Buková hora
 evangelický kostel
 kostel sv. Vavřince
 Růžovský vrch
 Volfartice
 Kamenice
 Náčkovice
 Růžová
 kostelní věž
 LO vz.37 N2/206/A-140Z
 evangelický kostel
 Bratrský oltář
 Růženka
 Arnoltice
 socha sv. Vojtěcha
 skalní kaple
 kostel sv. Havla
 Bynov
 Dolský mlýn
 Zubrnice
 kříž
 křížová cesta
 Fredevald
 Konojedy
 Panská skála
 Vísecká rychta
 Dubí hora
 kostel sv. Vavřince
 Janov
 rozhledna Janov
 Leština
 Belveder
 mariánský sloup
 skalní kaplička
 Velké Březno
 Trpasličí jeskyně
 Falkenštejn
 Suchá Kamenice
 Zlatý vrch
 Šauenštejn
 Držovice
 Mariina vyhlídka
 Rynartice
 Studenec
 Levín
 Kozí vrch
 Horní Libchava
 Klinštejn
 Stvolínky
 kostel Všech svatých
 Srdov
 Vilemínina stěna
 Velké Březno
 Clarova kaple
 Mojžíř
 kostel sv. Justina
 Jílové
 Velké Březno
 kostel sv. Pia V.
 Ronov
 křížek U Jánika
 Rudolfův kámen
 Kvítkov
 pomník T. G. Masaryka
 Chotkovská hrobka
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 akvadukt
 Hřídelík
 Dolanský mlýn
 Varta
 Stranné
 Na Tokáni
 Dolní Chřibská
 boží muka
 Kalich
 Hrázský mlýn
 Panna
 Peklo
 hrad u Hostíkovic
 hrad u Hvězdy
 Milčany
 Hrad u Kvítkova
 Zahrádky
 Lucemburkův kopec
 kostel sv. Jiří
 radnice
 železniční most
 Rybnov
 Tašov
 Barbořin most
 Jiljov
 Opevnění u Švábů
 Opevnění u Švábů
 Vítkovec
 kostel sv. Josefa
Kontaktní informace
Státní zámek Benešov nad Ploučnicí
Zámecká 51
Benešov nad Ploučnicí
407 22
Tel: 412 586 575
http://www.zamek-benesov.cz
zamek.benesov@worldonline.cz
Základní informace místa
ID místa: 893
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 2.8.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Obří sud Javorník - po jeho návštěvě určitě nebudete mít hlad

Zajímavosti

Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.

Zámecká zahrada v Teplicích se zajímavými stavbami

Zajímavosti

Teplická zámecká zahrada je přírodní park, který byl založen již v 16. století. Nachází se v centru lázeňského města. Díky tomu se stal častým cílem procházek místních i lázeňských hostů.

Staropražská pověst o kovolijci Lochmarovi a jeho zvonu

Historie

Za novoměstským farním kostelem svatého Štěpána býval hřbitov a na něm odedávna stála zvonice, protože kostelní věž zvony neunesla. Rozložitá, pozdně gotická zvonice tu stojí dosud a tam se to stalo

Spící panna nabídne výhled do Máchova kraje

Zajímavosti

Vrchol Lysá skála, který je označován jako Spící panna se nachází na Českolipsku zhruba 1,5 kilometru od obce s názvem Provodín. Je z ní výhled na část Máchova kraje.

Naposledy navštívené

reklama