kostel Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů U obrázku

Ruprechtický rychtář Johann Gregor Wöber (Weber), majitel pozemku s pramenem, přislíbil, že pokud ho voda vyléčí z nemoci, dá u něj vztyčit kříž. Voda zaúčinkovala a rychtář svůj slib splnil: kříž nechal proti původnímu slibu doplnit postavami Panny Marie a svatého Jana Evangelisty. Kalvárii vysvětil 9. 9. 1807 liberecký arciděkan P. Philipp Paul. Rozhodujícím impulsem k rozvoji poutního místa bylo uzdravení čtyřletého slepého chlapce z Raspenavy r. 1817. Weber místo zvelebil vysázením kaštanové aleje se zastaveními křížové cesty a lip u studánky (1833). Kromě náboženských důvodů hrála roli i ekonomická stránka poutí: poutníci dávali utržit místním hospodám, z nichž jednu rychtář vlastnil. Po úmrtí posledního mužského potomka rodu Weberů se jeho dcera Antonie, provdaná Wildner, rozhodla, že dosáhne stavby kostela, který by poutím poskytl důstojné zázemí. Jedním z důvodů bylo i to, že rozrůstající se Ruprechtice dosud vlastní svatyni neměly. Její iniciativu podpořila obec i liberecké arciděkanství, dne 4. 12. 1892 byl ustanoven kostelní výbor, který začal shromažďovat potřebné prostředky formou veřejné sbírky. Ochota obyvatel přispívat však nebyla tak velká, jak si členové výboru představovali. Až roku 1905 se podařilo shromáždit 35 000 K a mohla být vyhlášena architektonická soutěž. V té zvítězil společný návrh libereckých architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty, podle něhož se začalo 13. 3. 1906 stavět. Už 11. 8. téhož roku skončila hrubá stavba, dokončovací práce pokračovaly po celé následující dva roky. Dne 30. 12. 1907 byla stavba předána kostelnímu výboru, kterému se mezitím podařilo shromáždit dalších téměř 20 000 K, potřebných pro dokončení kostela. K 60. výročí panování Františka Josefa I. (2. 12. 1908) předala Antonie Wildner celé poutní místo včetně pozemků o výměře 1,87 ha libereckému arciděkanství. Kostel proto v době trvání monarchie nesl název Römisch-katholische Jubiläums Bildkirche (Římskokatolický jubilejní kostel U obrázku). K vysvěcení dokončené stavby došlo zřejmě 20. 6. 1909. Paradoxně v týž den došlo k položení základního kamene ruprechtického farního kostela sv. Antonína Paduánského (viz heslo), který do značné míry oslabil význam kostela U obrázku. Architekti Kühn a Fanta vytvořili kostel, označovaný dobovými prameny jako rotunda v moderním barokním stylu. Jedná se o centrálu s věží na severním boku vstupního průčelí, apsidou a sakristií. Vzhledem k celkovému utváření exteriéru i použitým zdobným motivům dnes kostel vnímáme jako secesní. Význam poutního místa s postupnou sekularizací společnosti slábl již před II. světovou válkou. Její závěr, doprovázený téměř úplnou nucenou výměnou obyvatel Ruprechtic i celého města, přinesl velmi záhy opuštění a zřejmě záměrnou devastaci kostela. Ostatní části poutního místa podlehly velmi záhy zkáze. Vyplundrovaný kostel byl roku 1977 pronajat Ing. arch. St. Švecovi jako ateliér. Tento krok zřejmě zabránil jeho plánované demolici, i když nájemce neměl z objektivních příčin možnost zcela zastavit chátrání objektu. Roku 1990 převzal kostel do správy církve agilní správce ruprechtické farnosti P. Antonín Kejdana. Pět let nato začala generální oprava objektu, dokončená znovuvysvěcením 22. 8. 1998, které provedl litoměřický biskup ThDr. Josef Koukl. Roku 2000 skončila i oprava křížové cesty. Roku 2003 požehnal místu a poutníkům i papež Jan Pavel II., který věnoval zdejší mariánské soše růženec. Kostel dnes opět slouží k příležitostným bohoslužbám a od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR..