Kostel zasvěcený sv. Kateřině byl postaven roku 1756 na místě původní dřevěné budovy. Na její výstavbě se podílela jak kobeřická farnost, tak kníže Lichnovský, který Štěpánkovice v té době vlastnil.
Hlavní obrázek místa
© Jana Nevřelova, 10/2007
K výstavbě zděného barokního kostela v letech 1756–1757 došlo za kobeřického faráře Malého. Náklady činily asi 800 zlatých a byly hrazeny z kostelní pokladny. Kníže Lichnovský poskytl na stavbu dříví a také stavitele – zednického mistra Ma(o)tiku ze Smolkova. Jednalo se o jednolodní budovu s trojboce uzavřeným presbytářem. V západní části se nacházela vstupní předsíň z r. 1759, nahrazena r. 1880 pozdně klasicistní obdélnou předsíní navrženou Josefem Wanjurem z Hlučína a nad ní se nacházela dřevěná věž. K obdélné lodi se na jižní straně přimykala sakristie (r. 1859 na stejném místě vybudována zednickým mistrem Glogerem z Chuchelné prostornější, pozdně klasicistní sakristie na kvadratickém půdorysu s oratoří v patře). V západní části interiéru se nacházela dřevěná hudební kruchta. Vzrůst počtu obyvatel si vyžádal stavební úpravy provedené za kobeřického faráře Emila Bitty a lokálního kaplana Ernsta Jureczky. Předsíň a dřevěná zvonice musely ustoupit zděné novorománské hranolové věži s vyššími přístavky po stranách a zároveň byl pokryt břidlicí místo dosavadního šindele. Práce realizoval stavební podnikatel Josef Grigarczik z Kobeřic (výdaje až 11 110 marek). Roku 1896 došlo k demolici presbytáře a svatostánek byl ukončen novorománským trojlistem (kněžiště bylo vymezeno východní apsidou). Loď získala novou a vyšší klenbu. Adaptace se uskutečňovaly podle plánů architekta Ludwiga Schneidera z Ratiboře (přestavba 17 900 marek, za dovoz materiálu dalších 700). Kostel dostal nová zařízení – 3 oltáře: mramorový hlavní sv. Kateřiny vyrobila opavská firma Drechsler podle návrhu Josefa Seyfrieda z Kravař, byl vybaven obrazem patronky namalovaný hlučínským rodákem Janem Bochenkem, představitelem nazarenismu (dnes uložen na faře); - boční růžencový – dřevěný, na epištolní straně - křížový – mramorový, na evangelijní straně Druhá světová válka zanechala na…  číst dále
Jana Nevřelova, archivní materiály, 10.11. 2007
Moravskoslezský kraj, Štěpánkovice

Místa v okolí

 Albertovec
 Bolatice
 Kravaře
 Štítina
 Velké Hoštice
 Oldřišov
 Suché Lazce
 Dolní Benešov
 Smolkov
 hrobka Lichnovských
 Chuchelná
 obecní kaple
 Smolkov
 Bělá
 Hrabyně
 Přerovec
 kaple sv. Kříže
 Filípkův dvůr
 Závada
 Závada
 Opava
 Blücherův palác
 městské hradby
 Slezské divadlo
 Sobkův palác
 nová radnice
 Obecní dům
 Raduň
 kostel sv. Alžběty
 socha Petra Bezruče
 Obchodní dům Breda
 evangelický kostel
 Slezská univerzita
 synagoga
 Justiční palác
 kostel sv. Hedviky
 městské koupaliště
 Milotička
 Dobroslavice
 Pustá Polom
 městské hradby
 Hlučín
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Jakuba
 židovský hřbitov
 Kyjovice
 kaple sv. Víta
 Držkovice
 Držkovice
 Šance
 Jakubčovické šance
 kostel sv. Anny
 Slavkov
 Hradec nad Moravicí
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Tekly
 Třebovice
 Hošťálkovice
 Weisshuhnův kanál
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost
sv. Kateřiny Alexandrijské
ul. Hlavní 231/78
747 28 Štěpánkovice
Tel: +420 731 625 794
http://www.stepankovice-farnost.wz.cz/?stranka=home
rkf.stepankovice@volny.cz
Základní informace místa
ID místa: 5726
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.11.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama