Kvasice

Pověst klade vznik Kvasic do doby, kdy u nás sídlili Kvádové, po nichž prý měly jméno. Tuto nepodloženou domněnku zapsal do svých rukopisných Annalecta Quasiciana farář Matouš Moritz, který v Kvasicích působil v 1. 1744 – 1782. Historicky jsou však Kvasice doloženy teprve v r. 1248, kdy je vlastnil Ondřej z Kvasic a v r. 1269 Milota z Kvasic, oba z rodu Benešoviců, kteří zdejší zboží drželi téměř 200 let a jejichž erbu (zavinutá střela) obce užívala ve svém znaku. V r. 1434 předala tvrz s panstvím Anna z Benešova Janu Kuželovi ze Žeravic. Od té doby vlastnili tvrz Kuželové a od r. 1511 Šternberkové. Po požáru v r. 1514 byla chátrající tvrz znovu upravena a její opevnění rozšířeno, takže byla nazývána i hradem. Byla to vodní pevnost chráněná z východní strany řekou z rybníků pod bažantnicí. V předhradních budovách, postavených v pravém úhlu podle jižní, západní a severní strany, bydlelo služebnictvo a čeleď. V 80. letech 16. století přebudoval tvrz Havel Kurovský z Vrchlabí v renesanční zámek s arkádami, otevřenými do dvora. Rottalové, kteří získali Kvasice v r. 1635, měli své sídlo v Napajedlích, respektive v Holešově, takže zámek byl v 17. století jen střediskem patrimoniální správy. Jan z Rottalu zastával pobělohorském období řadu významných funkcí; byl nejvyšším moravským zemským sudím, moravským zemským hejtmanem, působil jako zplnomocněný královský komisař v Uhrách a v Sedmihradsku („zasloužil“ se o krvavý bratislavský soud při Wesselényiho spiknutí v r. 1671) a „vyznamenal“ se při krvavém potlačení povstání Valachů v r. 1641 a 1643. Rottalové drželi kvasické panství až do r. 1746, kdy poslední z nich, osmatřicetiletý Adam, zemřel; tím vymřela kvasická větev rodu. Od r. 1763 vlastnili panství Lamberkové. Počátkem 19. století prošel zámek rozsáhlými stavebními úpravami…  číst dále