Turistické cíle v okolí obce Fulnek

V r. 1929 si František Baler vlastnoručně postavil u Spálova větrný mlýn holandského typu. R. 1938 Baler těžce onemocněl a o dva roky později zemřel. Následně mlýn chátral. Obnova proběhla v letech 2007-2012. Jedná se o nejmenší větrný mlýn v ČR.

Bannerova studánka pojmenována podle švédského generála Bannera, který v tomto místě zarazil svůj kord do země z níž vytryskl pramen. Švédové měli v okolí studánky vojenský tábor. Pramen čisté pitné vody byl v roce 2004 vkusně upraven.

Zámek vznikl přestavbou tvrze r. 1583. R. 1670 byla opět přestavěna na dvoupatrovou budovu se 4 křídly. Přestavba v letech 1869-77 překryla starší stavební fáze. Dnes jsou zachovány pseudorenesanční a pseudogotické prvky.

Zaniklý, zřejmě lovecký zámeček s ne zcela objasněnými dějinami, jenž se poprvé objevuje na mapě I. josefského vojenského mapování z let 1764 - 1768. Dnes je areál v katastrálních mapách veden jako zbořeniště.

Bartošovický mlýn při Dolním rybníce na severním okraji obce. V r. 1828 přešel ze šlechtických rukou do majetku rodu Böhmischů. V l. 1884-89 přestavěn. Roku 1928/29 vyhořel a byl přestavěn. Náhon napájen vodou z Odry. Mlýn je kulturní památkou.

Trojkřídlý dvoupatrový zámek vznikl přestavbou Goticko-renesanční tvrze, postavené za Fulštejnů poč. 16. st. V 2. pol. 16. stol. Bernard Pražma zámek renesančně přestavěl. V 17. stol. byl rozšířen, po požáru v 18. stol. barokně upraven. Vyhořel na konci 2 sv. války, opravou získal současnou podobu.

Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.

Konstrukci rozhledny tvoří kombinace pilastrů z dřevěných lepených panelů a ocelové příhradové pozinkované konstrukce středového nosníku, kolem kterého se vine kruhové vřetenové schodiště, zakončené vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m nad terénem. Stavba pochází z r. 2021 a je volně přístupná.

Bratrský sbor či Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku je soubor budovy s kaplí a zahradami. Jde o budovy pozdně gotického založení s různými proměnami jak stavebními, tak funkčními. Dnes slouží muzejní expozici.

Starý zámek vznikl renesanční přestavbou starší vodní tvrze. Po polovině 18. století byl vystavěn Nový zámek. Jediným zásahem bylo empírově upravené průčelí počátkem 19. století. V 90. letech 20. století byla na zámku vyměněna krytina za plech.

Dřevěný větrný mlýn německého typu stojící osamoceně v poli nedaleko Horního Nového Dvora u Bravinného na Bílovecku. Mlýn pochází z 19. století, přesné datum vzniku je neznámé. Dnes v majetku města Bílovce a po domluvě přístupný veřejnosti.

Honosné rodinné sídlo s novobarokními a novorenesančními prvky vzniklo r. 1910 podle plánů Josefa Bluma nákladem textilního podnikatele Ferdinanda Czeicznera. V r. 1945 zestátněno, po přestavbě v letech 2000-2001 sídlo Městské knihovny.