Turistické cíle v okolí obce Strážov

Barokní zámek byl postaven v 16. st. snad na místě bývalé tvrze ze 14. st. Fremuty ze Stropčic. V 18. st. byl barokně přestavěn, v 19. st. prošel dalšími úpravami. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou, cibulovitou věžičkou.

Zříceniny tvrze postavené ve 2. pol. 15. st., Janem Beňovským z Hunstruku. Později renesančně a barokně upravena. V 17. st. sloužila jako hospodářská budova, v 19. st. k bydlení, přistavěna terasa. Neudržovaná budova se po r. 1989 zčásti zřítila.

Běšinský zámek - renesanční tvrz, postavená za Adama z Běšin po roce 1580, byla původně trojkřídlá, z části dvojpatrová budova s arkádami na východní straně. Později barokně upravena a v 19. stol. přestavěna na lihovar a bytové jednotky.

"Stará tvrz", nejstarší doložené panské sídlo v Běšinách, písemně potvrzené roku 1602. Její původní podobu neznáme. Dodnes se dochovala sýpka, pravděpodobně z 18. stol., při jejíž stavbě byla využita jedna obvodová zeď "Staré tvrze".

Ostrůvek v Ostrovském rybníku při areálu panských sídel v Běšinách mohl být nejstarším sídlem majitelů Běšin. Jde však jen o hypotézu jež má své opodstatnění, ale není prokázána.

Zámek vznikl v 18. st. za Viktorina Peka z Římku přestavbou tvrze ze 14. st., jejímž prvním majitelem byl Elblin z Bezděkova. Poslední úpravy proběhly po r. 1855. Zámek je patrová obdélná novogotická budova s čtverhrannou věží a nárožními věžičkami.

NPR Bílá strž leží na Šumavě na severovýchodním svahu hraniční hory Ostrý. Chrání hluboce zaříznuté skalnaté údolí Bílého potoka s četnými stupni, peřejemi a stejnojmenným vodopádem, včetně přirozených lesních porostů. Přístup pouze k vodopádu Bílá strž z obce Hamry po značené stezce.

Bílá věž nahradila dvoupatrovou zvonici z roku 1581, zničenou po požáru v roce 1689. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena o třetí patro a získala současnou podobu. Bohatě zdobený barokní portál z roku 1678 býval původně v průčelí arciděkanského chrámu, na věž byl přenesen v roce 1898.

Původně v Boříkovech stála gotická tvrz, kterou v 1. pol. 16. stol., kdy v Boříkovech seděl rod pánů z Košumberka, nahradila tvrz nová, později upravená v polovině 18. stol.

Barokní boží muka z roku 1634, přemístěna od silnice vedoucí na Nepomuk. Tvoří je čtyřboký podstavec s nápisy IHS a MRA, sloup vysoký 380 cm a čtyřboká lucerna s reliéfy Piety, sv. Václava, sv. Vojtěcha a ukřižování Krista.

Hranolová zděná stavba, v místě niky mírně rozšířená. V horní části muk nika, čtvercová s částečným půlválcovým klenutím. Uzavřená ozdobnou kovanou mříží a dřevěným rámečkem se sklem. V nice sv. Florián. Krytá je sedlovou stříškou s taškami.

Zděná omítaná sloupková boží muka na čtvercovém půdorysu stojí u cesty k 1. bráně zdejšího hradu nedaleko barokní kaple. Jsou též barokní, postavená někdy v průběhu 18. století. Vhodně doplňují předpolí hradu, přestože jsou vystavěna ve zcela odlišném stavebním slohu. Památkově chráněná.