Zbirohy

Cesta vás povede kolem malého fotbalového hřiště až do lesa. Lesem pořád pokračujete po této cestě (500 m) až k malému jezírku, kde již narazíte na modrou a zelenou značenou turistickou cestu. Ta vás dovede až na hrad. No a po prohlídce můžete sejít do vsi a tam po asfaltové silničce, ze které je hezký výhled na Český Ráj, dojdete klidnou a pohodlnou chůzí zpátky k autobusové zastávce, kde stojí váš plechový oř. Cyklisti to mají jednodušší. Pro ně zákaz neplatí..

Markvartovy spory s lužickými městy Zhořelcem, Žitavou a Lobau nebyly vyřešeny k jeho spokojenosti, a tak začal přepadávat a olupovat jejich kupce. Král Václav IV. proto vypravil proti Markvartovi vojsko, které oblehlo jeho hrady Hrubý Rohozec, Zbiroh a Žleby, dobylo je a Markvarta samého zajalo. Někteří historici kladou tuto událost do roku 1388, jiní do roku 1390. Markvartovy statky byly konfiskovány a později opět prodány. Zbiroh získal Ota z Bergova, pán na Troskách, přední člen protikrálovské panské jednoty a později i odpůrce husitství. Jeho syn Jan však stál na straně husitské a byl zajat v bitvě u Lipan. Za husitství se vojenské události Zbirohu vyhnuly. V následujících letech dlouhého bezvládí a zmatků v zemi se stal spolu s jinými hrady v této oblasti opěrným bodem loupeživých rot. Proto byly tyto hrady na počátku 40. let 15. století obléhány krajskými vojenskými hotovostmi a obvykle zbořeny. Na hrad Zbiroh došlo v r. 1442. Byl pobořen a v době smrti Jana z Bergova kolem r. 1458 se v jeho pozůstalosti uvádí již jako pustý. R. 1613 při dělení panství pustý hrad připadl Janu Jiřímu z Vartenberka. Hrad Zbiroh stával vysoko nad Jizerou u vsi Rakous, kde řeka vytváří veliký zákrut. Stavitelé hradu zvolili místo velmi výhodné, protože strmý terén ztěžoval přístup na skalní ostroh a umožňoval účinnou obranu. Nevýhodou byl však poměrně těsný prostor, který ovlivnil celkovou dispozici hradu. Jeho půdorys je protáhlý a úzký. Mezi baštou na severozápadní straně a velkou čtverhrannou věží (pravděpodobně obytnou) na východní straně na nejvyšším místě bylo jádro hradu obdélného půdorysu. Zhruba obdélné jádro s obdélnou cisternou v nádvoří tvořila dvě palácová podsklepená křídla ve tvaru písmene L. Vedle vstupní brány vystupovala z obrysu hradu zvláštní lichobežná stavba. Za jádrem se rozkládala rozsáhlá zadní část hradu, které byla prozatím věnována minimální pozornost. Nejspíše plnila funkci předhradí a dochovaly se z ní především zbytky obvodového opevnění. Přístup do hradu byl navíc na východní straně chráněn ještě hlubokým příkopem. Zbytky zdiva a sklepů bez jakýchkoliv architektonických článků ukazují, že se jednalo o hrad menšího rozsahu, který vždy zastiňoval nedaleký Hrubý Rohozec, s nímž měl společné majitele. Zbirohy jsou jednou z mála šlechtických hradních novostaveb doby Václava IV. V této době kulminoval vývoj české hradní architektury směrem k pohodlnému, komfortnímu bydlení a tyto tendence se dobře odrážejí i v podobě hradu Zbirohu. Z hradu se dodnes se zachovaly sklepní prostory, zbytky zdi hlavního paláce až do výše 10 m a základy obranné věže..

Stavitelé hradu zvolili místo velmi výhodné, protože strmý terén ztěžoval přístup na skalní ostroh a umožňoval účinnou obranu. Nevýhodou však byl poměrně těsný prostor, který ovlivnil celkovou dispozici hradu. Jeho půdorys je protáhlý, úzký. Mezi baštou na severozápadní straně a velkou čtverhrannou věží na východní straně na nejvyšším místě bylo jádro hradu obdélného půdorysu. Přístup do hradu byl na východní straně chráněn ještě hlubokým příkopem. Zbytky zdiva a sklepů bez jakýchkoliv architektonických článků ukazují, že se jednalo o hrad menšího rozsahu, který vždy zastiňoval nedaleký Hrubý Rohozec, s nímž měl společné majitele. Kdy byl hrad Zbiroh založen, není v pramenech doloženo, ale lze předpokládat, že se tak stalo v první polovině 14. století, kdy na Turnovsku vládli potomci Havla z Lemberka. A právě pro některého z nich se stal Zbiroh sídlem. V písemných pramenech se objevuje Zbiroh za krále Václava IV., kdy jej spolu s Hrubým Rohozcem držel přední český velmož Markvart z Vartemberka a na Kosti. Markvartovy spory s lužickými městy Zhořelcem, Žitavou a Löbau nebyly vyřešeny k jeho spokojenosti, a tak začal přepadávat a olupovat jejich kupce. Král Václav IV. proto vypravil proti Markvartovi vojsko, které oblehlo jeho hrady Hrubý Rohozec, Zbiroh a Žleby, dobylo je a Markvarta samého zajalo. F. Palacký i J. V. Šimák kladou tuto událost do r. 1388, F. M. Bartoš a Z. Fiala k roku 1390. Markvartovy statky byly konfiskovány a později opět prodány. Zbiroh získal Ota z Bergova, pán na Troskách, přední člen protikrálovské panské jednoty a později i odpůrce husitství. Jeho syn Jan však stál na straně husitské a byl v bitvě u Lipan zajat. Za husitství se vojenské události Zbirohu vyhnuly. V následujících letech dlouhého bezvládí a zmatků v zemi se stal spolu s jinými hrady v této oblasti opěrným bodem loupeživých rot. Proto byly tyto hrady na počátku 40. let 15. století obléhány krajskými vojenskými hotovostmi a obvykle zbořeny. Na hrad Zbiroh došlo v r. 1442. Byl pobořen a v době smrti Jana z Bergova kolem r. 1458 se v jeho pozůstalosti uvádí již jako pustý..

Říkali mu pro tmavé brnění Černý rytíř. Jednou však došlo i na něj. Páni v okolí svolali krajskou hotovost a Zbirohy obklíčili a dobili. Lapky pochytali a pověsili. Černý rytíř se pokusil jako poslední slanit z hradeb a zmizet ve skalách. Byl však přesilou chycen a jako šlechtic sťat. Jeho duše však nemá dodnes klid. Zjevuje se na hradě v podobě jakéhosi obláčku. Zajímavé je, že spousta lidí na hradě má divné pocity a někteří ho prý i spatřili. Není známo, že by však Černý rytíř někomu ublížil..