
Pokud na hrad pojedete autem, tak až pod hrad je zákaz vjezdu. Auto tedy nechte u zastávky v obci Michovka – místa je tam dost a dost a dejte se maličko zpět, na polní cestu, která vede hned za zastávkou. Cesta vás povede kolem malého fotbalového hřiště až do lesa. Lesem pořád pokračujete po této cestě (500 m) až k malému jezírku, kde již narazíte na modrou a zelenou značenou turistickou cestu. Ta vás dovede až na hrad. No a po prohlídce můžete sejít do vsi a tam po asfaltové silničce, ze které je hezký výhled na Český Ráj, dojdete klidnou a pohodlnou chůzí zpátky k autobusové zastávce, kde stojí váš plechový oř. Cyklisti to mají jednodušší. Pro ně zákaz neplatí.
Přsné datum založení hradu Zbirohu není v písemných pramench doloženo, přibližně se dá určit doba 14. století, kdy na turnovsku vládli potomci Havla z Lemberka. Doložitelně se v písemných pramenech Zbiroh objevuje za krále Václava IV., kdy jej spolu s Hrubým Rohozcem držel přední český velmož Markvart z Vartemberka a na Kosti. Markvartovy spory s lužickými městy Zhořelcem, Žitavou a Lobau nebyly vyřešeny k jeho spokojenosti, a tak začal přepadávat a olupovat jejich kupce. Král Václav IV. proto vypravil proti Markvartovi vojsko, které oblehlo jeho hrady Hrubý Rohozec, Zbiroh a Žleby, dobylo je a Markvarta samého zajalo. Někteří historici kladou tuto událost do roku 1388, jiní do roku 1390. Markvartovy statky byly konfiskovány a později opět prodány. Zbiroh získal Ota z Bergova, pán na Troskách, přední člen protikrálovské panské jednoty a později i odpůrce husitství. Jeho syn Jan však stál na straně… číst dále
Po husitských válkách se na hradě usadili lapkové. V čele loupežníků byl nějaký šlechtic, který všechny převyšoval jak silou a chytrostí, tak i krutostí. Říkali mu pro tmavé brnění Černý rytíř. Jednou však došlo i na něj. Páni v okolí svolali krajskou hotovost a Zbirohy obklíčili a dobili. Lapky pochytali a pověsili. Černý rytíř se pokusil jako poslední slanit z hradeb a zmizet ve skalách. Byl však přesilou chycen a jako šlechtic sťat. Jeho duše však nemá dodnes klid. Zjevuje se na hradě v podobě jakéhosi obláčku. Zajímavé je, že spousta lidí na hradě má divné pocity a někteří ho prý i spatřili. Není známo, že by však Černý rytíř někomu ublížil.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.