Kostel sv. Anny pohledem z jihozápadu
© Pavel Vlach, 06/2014
Obec v mělkém údolí Divoké Orlice je prvně doložena r. 1237 a již r. 1341 byla povýšena na město, což připomínají i zachované zbytky hradeb. Nacházejí se tu dva zámky; tzv. Starý vznikl přestavbou vyhořelé tvrze z počátku 17. století, na západním okraji pak stojí Nový zámek, empírová a veřejnosti zpřístupněná stavba v majetku rodu Kinských. Hřbitov s kostelem sv. Anny leží východně od centra s náměstím a děkanským kostelem sv. Jiří.
Městem prochází tah silnice I. třídy č. 11 z Hradce Králové na Moravu. Na železniční trati 021 z Týniště nad Orlicí do Letohradu má město dvě zastávky: východněji položené nádraží Kostelec nad Orlicí a rychlíkovou zastávku Kostelec na Orlicí-město blíže centra. Turisticky značené cesty spojují město se sousedními Častolovicemi, Rychnovem nad Kněžnou, Doudleby nad Orlicí a Potštejnem, křižuje se tu i několik cyklotras.
Barokní kostel sv. Anny v Kostelci nad Orlicí obklopený hřbitovem stál původně mimo město, dnes se nachází v Tyršově ulici nedaleko od centra východním směrem. Na jeho místě v polích za městem byl již v roce 1572 založen hřbitov s kaplí. ...Současný kostel vznikl v letech 1685-1691 v barokním slohu a za finančního přispění tehdejšího majitele kosteleckého panství hraběte Františka Karla Záruby z Hustířan. Právě tato donace a blízkost tzv. starého zámku vedla k tomu, že v soudobých pramenech byl kostel označován jako zámecký. Iniciátora stavby a jeho manželku Maxmiliánu Terezii z Ugarte připomíná alianční erb nad vchodem do kostela. Kostel sv. Anny je jednolodní chrámovou stavbou s dvěma věžemi v západním průčelí, východní průčelí zakončuje pětiboký presbytář. Exteriérová a nijak bohatá výzdoba je ve stylu raného baroka, zajímavější je interiér s hlavním oltářem a obrazem sv. Anny (1845) doplněný čtyřmi vedlejšími oltáři s bohatou řezbářskou výzdobou. Na hlavním oltáři a pamětní desce v sakristii se opět můžeme setkat s erbem hrabat Zárubů z Hustířan. Iniciátora přestavby kostela Františka Karla Zárubu připomíná i mramorový náhrobek s latinským nápisem umístěný v presbytáři, cínová rakev s ostatky jeho manželky Maxmiliány Terezie z Ugarte je uložena v nepřístupné kryptě. Poslední významná oprava kostela proběhla v roce 1903, kdy byly interiéry obohaceny o drobné prvky ve stylu secese, fasády byly obnoveny naposledy v roce 1986. Okolní hřbitov se především v bezprostřední blízkosti kostela může pochlubit několika zajímavými náhrobky z dílen předních sochařů (St. Sucharda). Po stranách vchodu do kostela jsou umístěny náhrobní desky kosteleckých duchovních a hraběcích úředníků, pozoruhodná je také honosná hrobka továrnické rodiny Seykorů u jižní zdi kostela obehnaná litinovou mříží. Kostel sv. Anny je na seznamu kulturních památek veden od roku 1958, pod památkovou ochranu spadá i ohradní zeď hřbitova se vstupními branami, kaple sv. Floriána v jihovýchodní části hřbitova a dvě rodinné hrobky (rodiny Dostálovy a Albertovy). Kostel dnes v rámci církevní správy spadá pod děkanský kostel sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí a bývá přístupný jen výjimečně, pravidelné bohoslužby se konají pouze 2. listopadu, příležitostně pak při církevních pohřbech..
|
Přihlášení |
