Místo po zaniklé tvrzi se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují. S přídomkem z Hříště se uvádějí ve 14.–15. století tři majitelé.
Místo, kde stála zaniklá tvrz s dvorem a případně vsí, jak se domnívá prof. Fr. Musil, se nachází na severním okraji Doudleb nad Orlicí u potůčku v místě nazývaném „V říšti“. Tvrz se nacházela vpravo od dnešní zemědělské komunikace, která zde přemosťuje potůček tekoucí k jihu směrem ke Doudlebám. Dnes po tvrzi nenajdeme žádné pozůstatky staveb, místo je změněno v pole. Terénní fragmenty v podobě dosud dochovaných hrází a existence rybníků nasvědčuje, že se jednalo o vodní tvrz. Do konce 19. století se dochoval oválný pahorek, obklopený příkopem. Později byly tyto pozůstatky rozvezeny při úpravách okolních polí. Důkazem podoby této lokality je katastrální mapa Doudleb z roku 1840. Ve 2. polovině 70. let minulého století byl na této lokalitě proveden archeologický výzkum, při kterém byly nalezeny zbytky keramiky ze 14. a 15. Století. O samotné tvrzi se písemné prameny přímo nezmiňují, pouze v přídomku v souvislosti se sporem s kosteleckým farářem se uvádí Kačka z Hříště a její zeť potštejnský purkrabí Otík z Bubna. Tento spor se uvádí v letech 1397–1398. V roce 1414 se stejný Otík uvádí už s přídomkem z Hříště. V roce 1442 se uvádí Heřman z Hříště, to je druhá a poslední zpráva vztahující se k této tvrzi. Lze se domnívat, že v této době nebo krátce poté tvrz zanikla. Důvod zániku tvrze je možný v souvislosti s připojením k Doudlebám, kde z původní tvrze vznikl kolem r. 1590 renesanční zámeček. Zcela nemůžeme ani vyloučit, že za zánikem tvrze stály válečné události.
Jan Švejkar, 2010. Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí, 1998, s. 57-58. Encyklopedie českých tvrzí, díl I., Praha 1997, s. 141., 10.12. 2010
