
Město Svratka (německy Swratka) leží na Českomoravské vrchovině na zemské hranici mezi Čechami a Moravou. Leží asi 12 km jihovýchodně od Hlinska a 17 km severovýchodně od Žďáru nad Sázavou na křížení silnic II/354 a II/343. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Svratce pochází z roku 1350, kdy patřila pod Rychmburské panství. Městem protéká řeka Svratka, jejíž původní nezregulovaný a velice se klikatící tok, se kterým je totožná trasa historické česko-moravské hranice, město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Žije zde přibližně 1400 obyvatel. Na město byla Svratka povýšena v roce 1867. Na počest této skutečnosti byla zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí. Zhotovil ji pražský sochař Ludvík Wurzl. Nynější město zahrnuje původní Českou a Moravskou Svratku a osady Českou a Moravskou Cikánku.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele stojí na hřbitově, proto je někdy označován jako hřbitovní.
století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1350, kdy je uváděn jako farní. Kostel vyhořel za husitských válek a poté byl obnoven. Kostel byl původně postaven ve slohu románsko-gotickém či raně gotickém. Dřevěnou obdélnou loď doplňoval plochý závěr orientovaný na východ. Presbytář byl již žebrově zaklenut. Žebra jediného pole klenby se sbíhala ze čtyř rohů doprostřed stropu na okrouhlý závěrečný kámen zvaný svorník. Pozůstatkem tohoto presbytáře jsou dosud dochovaná dvě půlkruhová okna v jižní stěně kostela. Obdélná sakristie byla připojena k presbytáři z východu. Roku 1788 došlo k zboření staré dřevěné lodi chrámu a byla postavena loď nová i s novým obdélným presbytářem, který je v současnosti orientován na západ. Nynější kostel má oproti původní stavbě zcela opačné směřování na ose přibližně východ – západ. Vchod do chrámu, který se nacházel v jižní zdi kostela, byl zazděn a předsíň s novým vchodem vznikla z původní sakristie. Původní presbytář byl v místě dnešního kůru, který je přístupný točitým schodištěm přistavěným ze severu v roce 1789. Během této přestavby byla vybudována nová sakristie, jež je připojena ke kostelu z jihu. Dominantou interiéru je v presbytáři umístěný velký oltář z roku 1891, který vytvořil řezbář J. Krejčík. Obraz Jana Křtitele namaloval mistr Novotný z Vysokého Mýta. Boční oltář Nejsvětějšího Srdce Páně pochází z roku 1948. První varhany jsou doloženy již z roku 1787. Další varhany, které se začaly používat v roce 1832, vytvořil svratecký učitel Jan Strmiště. Při opětovné výměně varhan v roce 1955 byly ty staré přestěhovány do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů v Křižánkách a v kostele instalovány nové od krnovské firmy Rieger-Kloss. V roce 1994 je opravoval varhanář Jiří Franc z Prahy. Do areálu kostela s přilehlým hřbitovem se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Tato zvonice mohla převzít funkci věže a také sloužit jako fortifikační prvek. Podle některých údajů je masivní zvonice stará jako kostel, podle jiných pochází z doby kolem roku 1600. Zvonové patro bylo obnoveno v roce 1790, prostor přízemí byl do roku 1947 využíván i jako márnice. V dřevěné části visí zvon Maria, který pochází z roku 1480. Další čtyři zvony byly zrekvírovány roku 1917. Později zakoupené zvony z let 1919 a 1925 odvezli Němci roku 1942. Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně se zvonicí, hřbitovem a některými náhrobky je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka..