Lučovecký klauz

Na Kociánce, Kociánek
Zachovalá vodní nádrž – klaus – na potoku Lučovec v MS Beskydech, sloužící k zachycení vody pro plavení dřeva do železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí. Založen před r. 1840. Po pol. 19. stol. za arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu upravován.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na klaus
© Jan P. Štěpánek 09/2011
Graficke pismenko Zachovalá a udržovaná historická vodní nádrž na horním toku potoku Lučovce, levostranném přítoku říčky Bílé Ostravice v Moravskoslezských Beskydách, k.ú. Bílá. V minulosti nádrž (klauz) sloužila pro zachycení vody, kterou se následně využívalo na jaře při plavení palivového dříví z hor do arcibiskupských železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí.
Nejsnadnější přístup ke klauzu je od osady Mezivodí (část Bílé) a dále po účelové asfaltové lesní cestě pěšky nebo na kole po zelené turistické značce (cca 2,4 km), která spojuje Mezivodí s Podolánkami (část Čeladné). Přibližně po této vzdálenosti odbočuje z cesty doprava podél potoka lesní komunikace, která po pár stech metrech vyúsťuje na odlesněnou plochu s klauzem.
Jan P. Štěpánek, 19.9. 2011

    historie

    První zmínka o klauzu v poloze na „Ločonici“ je z roku 1840, ale dle všeho vznikl ještě dříve. Ačkoliv starší údaje uvádějí objem nádrže 14 000 m3, mladší se shodují na reálnější hodnotě 5800 m3 vody. Po polovině 19. století bylo arcibiskupstvím olomouckým, které vlastnilo zdejší hory i frýdlantské železárny, přistoupeno k výstavbě nových a rekonstrukci starších klauzů. Přibližně v této době byla na břehu klauzu vystavěna knížetem arcibiskupem

    Jan P. Štěpánek dle J. Polášek: Plavení dřeva v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, in Archeologie Moravy a Slezska, 2003, 19.9. 2011

    popis

    Lichoběžníková hráz Lučoveckého klauzu je kombinovaná z udusané hlíny a z ukládaného lomového kamene, který pochází z místních godulských pískovců. Založena byla v hlubokém klínovitém zářezu potoka Lučovce, těsně pod jeho soutokem s dvěma bezejmennými potůčky ze svahů Kladnaté (918 m) a Lučovce (908 m). Výška hráze je v nejvyšším místě vysoká max. 16 m, široká v koruně 5,5 – 5,2 m a dlouhá bezmála 43 m. Dobře zachováno je spodní vypouštěcí

    Jan P. Štěpánek dle J. Polášek: Plavení dřeva v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd, in Archeologie Moravy a Slezska, 2003, 19.9. 2011

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

    Nová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.
    technická památka
    zachovalý
    volně přístupno
    Česká republika
    Moravskoslezský kraj
     Frýdek-Místek  (FM)
    Bílá