
Původní menhir měl údajně výšku až 4,5 m, nebyla na něm žádná výzdoba ani písmo. Dnešní čtyřboký žulový menhir od Cliodny Cussen je vysoký 3,35 m, je tedy nižší než ten původní. Jsou na něm dva reliéfy lidských tváří, jedna představuje Ivora, prvního vikingského krále Dublinu z 9. století. Druhá tvář ztvárňuje jeptišku z konventu Panny Marie z Hogges, který stál poblíž. Menhir totiž označoval hranici pozemku tohoto konventu. U menhiru je na samostatném kovovém stojanu bronzová pamětní deska. Dále je tu také menší opracovaný žulový kámen s nápisem STEIN. Jsou na něm letopočty 840-1727, předpokládaná doba existence původního menhiru a letopočet 1986, kdy byl vztyčen současný menhir.
Kámen je náhradou původního menhiru, který přibližně v tomto místě vztyčili dublinští Vikingové někdy v době 9-11. století. Tehdy stál na malém ostrůvku v mělčinách při ústí řeky Liffey do Irského moře. Ústí řeky bylo přibližně 2,5 km hlouběji ve vnitrozemí, v dnešní čtvrti Temple Bar, asi 400 m západně od menhiru. Přesný účel menhiru není znám. Vikingové jím mohli vyznačit vhodné místo k přistání. Na zimu zde vytahovali lodě z vody na břeh. Mohl být zasvěcen Thóru (bohu hromu, deště, nebe a plodnosti země) nebo bohyni Freyja (bohyni lásky, plodnosti, a války), podobně jako na Orknejích nebo Shetlandách. V jeho okolí navršili Vikingové několik pohřebních mohyl. Jedna z nich byla odstraněna při rozšiřování města v listopadu 1646. Vikingové běžně stavěli mohyly na pobřeží u míst vhodných k přistání. Poblíž byl také thingplass (soudní shromaždiště). Jméno The Steine je z původní vikingské staroseverštiny.… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.