Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.
kutiště Poperk
důlní pole
© Milan Caha 10/2012
Areál patří v rámci České republiky jednomu z nejlépe dochovaných dokladů středověké těžby stříbra. Rudy Pb-Zn-Ag zde byly těženy v pásmu se šířkou kolem 150 m a délkou téměř jeden kilometr. Na místě najdete několik desítek nepravidelně rozmístěných a různě velkých nálevkovitých depresí (jam). Jedná se o bývalé šachty a v několika případech snad i pinky (propadlá podzemní důlní díla). Jejich rozměry jsou úctyhodné – mají hloubku až 10 metrů a průměr až 25 metrů.
Milan Caha, 12.10. 2012
historie

O povrchovém získávání stříbra na Vysočině máme doklady z 12. století. Hlavní rozvoj těžby stříbra zde nastal až ve století následujícím. V Jihlavě započala těžba mezi lety 1234–1240, na Havlíčkobrodsku kolem roku 1250. Podle listiny z r. 1257 zde tehdy vznikly hornické obvody, jejichž centry se staly Brod, Přibyslav, Šlapanov a Bělá (dnes Česká Bělá). Tato ložiska byla intenzivně těžena ve 13. století a již ve 14. století byla postupně vytěžena a opouštěna. Kdy přesně těžba na Poperku začala, není známo. Podle charakteru lokality – tedy malé vzdálenosti mezi šachtami a jejich hloubky – odhadujeme, že zde probíhala již v prvních fázích dolování v této oblasti. První písemnou zprávu o těžbě na Poperku máme z roku 1285, kdy je zde uváděno třináct důlních polí. Rovněž doba, kdy zde těžba ustala, není přesně známá. Předpokládá se, že se tak stalo někdy na konci 14., či na počátku 15. století.

Milan Caha, 12.10. 2012
( Rous P.: Stříbrnorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archeologia technica 15, elektronicky na http://www.starahut.com/AT/at15/09%20Ag%20hornictv%C3%AD.pdf)

Komentáře

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB), Utín

Místa v okolí

 kostel sv. Kateřiny
 kamenný most
 kamenný most
 Přibyslavská věž
 mariánský sloup
 boží muka
 Přibyslav
 boží muka
 Přibyslav
 Žižkova mohyla
 Ronovský most
 Ronov nad Sázavou
 Hadrburg
 Ronov
 Železné Horky
 Česká Bělá
 Most sv. Lutriána
 rychta (dům čp. 73)
 Smilov
 kostel sv. Kateřiny
 Hnátův kámen
 kostnice
 stará radnice
 morový sloup
 Malinův dům
 Havlíčkův dům
 městské opevnění
 Stamicův dům
 Štáflova chalupa
 kostnice
 kostel sv. Vojtěcha
 Ronovec
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Klešter
 kostel sv. Barbory
 Polná
 Dolní brána
 děkanství
 kaple sv. Václava
 Skřivánek
 dům U Rytířů
 Hastrmanka
 Panský pivovar
 Měšťanský pivovar
 Židovské město
 synagoga
 Dolní Krupá
 kostel sv. Víta
 Rozsochatec
 boží muka
 Rosička
 Tržní panák
 Štoky
 kaple Panny Marie
 evangelický kostel
 kaple
 Soběnov
 Najdek
 židovský hřbitov
 Kvasetice
 Sokolov
 kamenný most
 Čertův stolek
 Rudolec
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 mariánský sloup
 poutní kaple sv. Anny
 Nový Studenec
 Nové Veselí
 boží muka
 Úsobí
 kaple sv. Rocha
 fara
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Vavřince
 Bohdalov
 Chlum
 poštovní stanice
Základní informace místa
ID místa: 10978
Typ místa: technická památka
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.10.2012
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama