důlní pole
© Milan Caha 10/2012
Areál patří v rámci České republiky jednomu z nejlépe dochovaných dokladů středověké těžby stříbra. Rudy Pb-Zn-Ag zde byly těženy v pásmu se šířkou kolem 150 m a délkou téměř jeden kilometr. Na místě najdete několik desítek nepravidelně rozmístěných a různě velkých nálevkovitých depresí (jam). Jedná se o bývalé šachty a v několika případech snad i pinky (propadlá podzemní důlní díla). Jejich rozměry jsou úctyhodné – mají hloubku až 10 metrů a průměr až 25 metrů.
O povrchovém získávání stříbra na Vysočině máme doklady z 12. století. Hlavní rozvoj těžby stříbra zde nastal až ve století následujícím. V Jihlavě započala těžba mezi lety 1234–1240, na Havlíčkobrodsku kolem roku 1250. Podle listiny z r. ...1257 zde tehdy vznikly hornické obvody, jejichž centry se staly Brod, Přibyslav, Šlapanov a Bělá (dnes Česká Bělá). Tato ložiska byla intenzivně těžena ve 13. století a již ve 14. století byla postupně vytěžena a opouštěna. Kdy přesně těžba na Poperku začala, není známo. Podle charakteru lokality – tedy malé vzdálenosti mezi šachtami a jejich hloubky – odhadujeme, že zde probíhala již v prvních fázích dolování v této oblasti. První písemnou zprávu o těžbě na Poperku máme z roku 1285, kdy je zde uváděno třináct důlních polí. Rovněž doba, kdy zde těžba ustala, není přesně známá. Předpokládá se, že se tak stalo někdy na konci 14., či na počátku 15. století..
|
Přihlášení |
