
Hrad zaujímá nevelký oválný vrchol asi 20 m vysokého kopce. Na východním konci stojí torzo polygonálního donjonu (obytné a obranné věže). Zbylý obvod jádra hradu byl vymezen obvodovou hradbou, z níž dnes stojí již jen severní a západní úsek. Polygonální donjony jsou na irských hradech velmi vzácné, kromě Castleknocku jsou další k vidění jedině na hradech Shanid (hrabství Limerick) a Athlone (hrabství Westmeath). Podle T. O’Keeffe (Ireland Encastellated AD 950-1550, 2021) jej postavil Hugo Tyrrell již v osmdesátých letech 12. stol. za pomoci finanční dotace od krále Jindřicha II. (1154-1189). Jeho tvar má proto odpovídat stejně starému donjonu na královském hradě Chilham v Anglii. Torzo donjonu má stále výšku dvou pater nad přízemím. Jedná se o nádvorní, tedy západní část věže. Ve zdivu je patrných pět stran polygonu. Další strana by stačila k vyplnění poloviny obvodu věže, takže odhadem mohlo jít o dvanáctistrannou věž. Interiér věže… číst dále
Hradní kopec je zmiňován v irských legendách pod jménem Cnucha. Například Feilim, Connův syn, je popsán jako statečný král z Cnuchy, který tu na konci 2. stol. n. l. údajně vyhrál slavnou bitvu. Na kopci v prehistorii stála sídla králů. V roce 1861 tu byl objeven prehistorický hrob s významným, pravděpodobně královským, kosterním pohřbem. Král Niall z Cnuchy svedl 17.10. 919 bitvu s Vikingy o Dublin. K bitvě došlo v půli cesty mezi Cnuchou a Dublinem u řeky Liffey. Irové byli poraženi, Neill a dvanáct dalších irských králů přišlo o život. Cnucha tehdy padla do rukou Vikingů a zůstala v jejich držení až do příchodu Normanů. V roce 1171 se tu sešla irská vojska pod vedením irského velekrále Roryho OConnora. Anglonormané nedlouho předtím vyhnali Vikingy z Dublinu. Irové město oblehli a pokusili se vyhnat Anglonormany. Obléhání bylo vedeno právě z Cnuchy. Situace ve městě byla na konci léta… číst dále