Jeskyně Driny
© Radoslav Malovec, 10/2013
Jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou je dlouhá 680 m, výškové rozpětí činí 40 m. Puklinovou jeskyni vymodelovaly srážkové vody, protékající do podzemí; tvoří ji úzké puklinové chodby a nevelké síňové prostory, které se vytvořily zejména na křižovatkách tektonických poruch. Návštěvníci mohou obdivovat bohatou sintrovou výplň převážně v teplých odstínech žluté, červenohnědé a hnědé (žlutohnědé) barvy. Pro jeskyni jsou typické záclony se zoubkovitým lemováním, dále jsou zde sintrové vodopády, pagodovité stalagmity, různé typy stalaktitů či sintrová jezírka. Jeskyně je oblíbeným útočištěm netopýrů, dosud jich zde bylo pozorováno na 11 různých druhů.
Jeskyně Driny je jedinou přístupnou jeskyní na západním Slovensku a jednou z hlavních turistických atrakcí Malých Karpat. Díry v zemi na Drinkovom vrchu, naznačující přítomnost podzemních prostor, si lidé všimli už v 19. století. Roku 1930 pronikli po několikaletém úsilí do hlubších částí závrtového komína J. Banič a I. Vajsábel. Roku 1931 založil J. Prudík s cílem průzkumu jeskyní Komitét pro výzkum jeskyní ve Smolenicích. Do samotné jeskyně se dostali badatelé roku 1932 v hloubce 36 m pod povrchem. V zájmu vytvoření vhodných podmínek pro zpřístupnění jeskyně bylo roku 1933 zásluhou J. Beňovského založeno Družstvo pro výzkum jeskyně Driny a malokarpatského krasu s r. o. ve Smolenicích. Téhož roku byl proražen dolní vchod a začal být upravován vnitřní prostor. Roku 1934 byla J. Prudíkem, J. Baničem a J. Kratochvílem objevena Beňovského chodba. Roku 1935 byla jeskyně otevřena pro veřejnost s prohlídkovou trasou dlouhou… číst dále
|
Přihlášení |
