
Zámek číslo popisné 9 je prostá jednopatrová budova s nízkou valbovou střechou s brizolitovou omítkou. Interiéry prvního patra jsou celé upraveny na byty. V přízemí jsou dochované renesanční klenby s malbami.
Dále panství vlastnili Krčmové z Koněpas (1490–1531), Berkové z Dubé (1531–1569) a po nich Jan z Boskovic, který jej prodává v roce 1576 Matyáší Žalkovskému ze Žalkovic a poprvé je zmíněna i ves Mlýnice. Jan Žalkovský v roce 1594 postupuje sklárnu, dvůr a mlýn do správy členovi staré sklářské rodiny Dominiku Schürerovi z Waldheimu. Tento přistěhovalec z Německa, který založil mnoho skláren a v roce 1592 byl povýšen do šlechtického stavu, měl sklárnu v Bílé Vodě pouze jako poddaný Žalkovských, než roku 1612 koupil v okolí Bílé vody další pozemky a založil tak samostatné panství. Jeho přídomek z Waldheimu není podle vsi u Tachové založené později, ale znamená lesní domov a je podle skláren založených v lesích. Dominik Schürer v roce 1598 ve vsi postavil kostel a malý renesanční zámek. V polovině 17. století sňatkem s Dominikovou vnučkou Reginou získává Zikmund Langer z Langendorfu a jeho rod vlastní panství až do roku 1737, kdy jej kupuje Václav Josef z Lichtenštejna a připojuje k panství Ruda. Zámek se tím mění v sídlo úředníků. Sklárna byla v 70. letech 18. století zrušena a zámek se stal prostou obytnou budovou. V budově zámku se narodili regionální malíři Dominik Umlauf a jeho synové Ignác (1821) a Jan (1825)..