
Město Rotava leží v Krušných horách v jihovýchodním sousedství Kraslic na odbočce ze silnice II/210 ze Sokolova do Kraslic. Má sice vlastní nádraží na trati 145 (Sokolov-Zwotental), to je však od města vzdáleno asi 4,5 km (pro pěší po zelené značce). Z města vychází okružní naučná stezka Rotavské varhany (viz samostatné heslo) a prochází jím zelená značka vedoucí k severu přes Komáří vrch do Stříbrné a opačným směrem k místnímu nádraží a do Krajkové.
Osada a stejnojmenná říčka Rotava (něm. Rothau) je doložena od 16. stol. Německý název Rothau (červená tekoucí voda) souvisel s hojnými ložisky železných rud, které daly základ místním hamrům a železárnám. Během 2. světové války byly zbořeny některé staré objekty železáren a byl vybudován nový moderní závod na výrobu munice. Po válce a odsunu německého obyvatelstva se obec vylidnila, došlo však k částečnému dosídlení. Výraznější nárůst obyvatel nastal až v 60. letech 20. století. V r. 1965 byla Rotava povýšena na město, které má asi 2800 obyvatel.
Kostel sv. Petra a Pavla je situován při silnici spojující horní a dolní část Rotavy, kolem kostela vede naučná stezka k přírodní památce Rotavské varhany. Tento římskokatolický kostel je nyní filiálním ve farnosti Kraslice a konají se v něm pravidelné bohoslužby.
Portál ukončený štítem a navazující okno nad ním je na západní straně. Okno nad portálem má novorománskou kružbu. Nad římsou lodi jsou dva boční trojúhelníkové štíty zasahující do sedlové střechy. Okenní vitráže jsou z r. 1916 a pocházejí z dílny firmy Richard Schlein z Hrádku nad Nisou. Litinové zvony byly odlity v letech 1916 a 1918 v rotavských železárnách. Téměř veškeré vybavení kostela je novodobé..
1915. Finanční problémy v průběhu 1. světové války však stavbu zdržely, proto byla dokončena až po válce. Podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera (1864-1927) ji provedla kraslická firma Hochsieder & Bohland. Kostel vysvětil 20. září 1925 pražský arcibiskup František Kordač. Současně s kostelem byl postaven dům kostelníka a hrobníka. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva kostel chátral. K jeho renovaci převážně z darů rodáků a veřejných sbírek došlo až v letech 1993–2005. Z výnosu sbírek, sponzorských darů a vkladu farnosti byla položena nová střecha, vyměněny okapové žlaby, bleskosvody a elektroinstalace, vybudována zimní kaple i odvodnění, kostel dostal novou vnější fasádu, vchody byly zastřešeny, bylo provedeno omítnutí, vymalování a restaurování částí interiéru. Okolo kostela se rozkládal park, lemovaný smrky, vysázenými do tvaru srdce. Nad kostelem se nacházel hřbitov, založený r. 1925, ale již v průběhu 2. světové války se začalo pohřbívat stranou obce. Původní hřbitov byl zrušen v r. 1968. Při severní zdi kostela byl 14. října 1928 odhalen pomník obětem 1. světové války. Po 2. světové válce z něho však zmizela bronzová busta vojáka i pietní deska a zůstal pouze sokl pomníku..