
Architektonicky je kostel velmi zajímavou stavbou. Prvky gotiky, přežívající celou dobu renesance, se tu kombinují s prvky nastupujícího raného baroka. Kostel tak byl v době svého vzniku, v období rychle se barokizujících Čech, slohovou raritou. Pro loď kostela a kněžiště jsou příznačné gotické architektonické motivy v epoše renesance a baroka. Gotická tradice se uplatnila rovněž v půdorysu, závěru kněžiště, opěrácích nebo v oknech. Čistě renesanční charakter mají například vchody a průchody obloukového typu, většinou opatřené zkosenou hranou, dále portál s trojúhelným frontonem kolem obloukového bočního vstupu v jižní straně lodi. Raně barokního typu jsou už některé valené a křížové klenby, například v předsíni před hlavním vchodem, v sakristii a panské oratoři. Zajímavá je zejména klenba nad prostorem točitého schodiště do panské oratoře, která má vedle jemných hřebínků navíc patky ve štuku vyděleny náznakem… číst dále
Je pravděpodobné, že svatostánek sv. Martina stál v Jindřichovicích již v první polovině 14. století. Vyplývá to z listiny z 1.7.1340. Není však zřejmé, zda se jednalo o kapli nebo kostelík. Skutečný kostel se začal stavět pod patronací Johanna Hartwiga Nostitze-Rhienecka v r. 1658 a k jeho vysvěcení došlo v lednu 1661. Raně barokní podoba kostela je zachycena na vedutě z druhé poloviny 19. století. Byla to jednolodní stavba s dominantní mohutnou věží a dvojitou lucernou. Před jižní boční vchod byla v r. 1740 přizděna předsíň. Roku 1790 se téměř zřítila značná část severní stěny, a bylo nutné přizdít čtvrtý vnější pilíř až ke střeše. Pohromou pro kostel byl blesk, který dne 13. června 1802 kolem jedenácté večer uhodil do kostelní věže. Po zásahu bleskem zůstaly zachovány jen hlavní obvodové zdi, část sakristie pod věží a veškeré klenby. Z kostela zbylo torzo. Věž, staré, zčásti dřevěné konstrukce, mobiliář… číst dále