kostel Povýšení sv. Kříže

Zaoblená nároží věže svírají dvojice rohových lizén. Transepty příčné lodi a presbytář mají trojboké závěry. K závěru presbytáře je přistavěna přízemní sakristie se vstupním portálem na jižní boční straně. Sedlový vstupní portál je také v boční zdi jižního transeptu. Po celém obvodu kostela a věže je profilovaná korunní římsa. Věž má navíc kamenný sokl. Omítka je hladká jednotné bílé barvy. Valbová střecha kostela je krytá taškami bobrovkami. V křížení příčné lodi s presbytářem je sanktusník. Věž korunuje plechem pokrytá báň s jehlanovou špicí, ukončenou makovicí a patriarším křížem. Sanktusník má plechem pokrytou báň se špicí, makovicí a latinským křížem. Travnatý prostor návrší kolem kostela s letitými stromy je bývalý starý hřbitov, který přestal sloužit roku 1854. Nový hřbitov je od té doby na planině západně od kostela. Na jižní straně kostela stojí barokní přízemní obdélná fara č.p. 1 s valbovou střechou. Jihovýchodně od kostela stojí na okraji návrší barokní čtvercová přízemní kaplanka č.p. 2 s mansardovou střechou. Od jihovýchodu sem z ulice Rybova stoupá chodník, který prochází barokní bránou ve zdi mezi farou a kaplankou. Za bránou stojí u kaplanky po pravé straně chodníku socha svatého Jana Nepomuckého. Mezi kostelem a hřbitovem je na západní straně parkoviště s vjezdem z ulice Rybova. Na obou bočních stranách lodi byly odhaleny zazděné gotické hrotité portály s kamenným ostěním. Širší portál na jižní straně je ústupkový, obsahuje ozdobné přípory s patkami a hlavicemi. Byl určitě hlavním vstupem do kostela. Svým provedením jsou oba portály kladeny do třicátých let 13. století. Okna jsou segmentová. Interiér kostela má valenou klenbu s lunetami. Na zděné kruchtě jsou cenné barokní varhany z let 1750-1751. Boční oltáře jsou zasvěceny svatému Václavu, svatému Františkovi, svaté Anně a Panně Marii. Boční kaple svatého Václava má pozůstatky původní gotické žebrové klenby. Dále je zde kamenná křtitelnice ze 14. století..

První písemná zmínka o Starém Rožmitálu je z roku 1265. V písemných pramenech byl uváděn pod jménem Antiqua civitas (Staré město). Mladší město Rožmitál vzniklo u hradu, který byl založen v polovině 13. století. V té době bylo módní dávat českým hradům německá jména, zdejší hrad byl proto pojmenován Rosenthal (Údolí růží), z čehož vzešlo české jméno Rožmitál. Farním kostelem starého a nového města byl a stále je kostel Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále. Od roku 1967 je Starý Rožmitál součástí Rožmitálu pod Třemšínem. O založení kostela Povýšení svatého Kříže nejsou žádné písemné zprávy. Dochované gotické portály jsou svým provedením kladeny do třicátých let 13. století. Kostel je tak nejstarší dochovanou památkou v Rožmitále pod Třemšínem. V letech 1729-1731 byl za působení faráře Václava Vavřince Hoffmistra Přeštického barokně přestavěn. Z té doby je kostelní věž. V letech 1750-1751 zakoupil farář Antonín Platnýř nové barokní varhany od varhanáře Martina Palečka z Netolic (1725-1765). V roce 1794 vyhořela po zásahu bleskem fara. Požár se přenesl i na kostel a poškodil varhany, které pak zůstaly dlouho neopravené. V té době na ně hrával v letech 1788-1815 český hudební skladatel a rožmitálský pedagog Jakub Jan Ryba (1765-1815), autor proslulé České mše vánoční. Ta zde měla premiéru spolu s mnoha jeho dalšími hudebními skladbami. Spor o neopravené varhany s farářem Františkem Česaným mohl výrazně přispět k Rybově smrti, viz mohyla Jakuba Jana Ryby. V letech 1927-1928 vyvrcholily marné snahy radních v Rožmitále o přenesení farnosti ze starého města ke kostelu svatého Jana Nepomuckého na náměstí v Rožmitále. Tyto úvahy se v písemnostech objevovaly od konce 18. století. V roce 1933 shořela při útoku žháře střecha kostela, díky obětavému zásahu hasičů nevyhořel celý. Varhany byly ale znovu poškozeny. Od roku 1958 je kostel na seznamu kulturních památek. V letech 1996-1997 prošly varhany generální opravou, která jim vrátila původní podobu..