
Nejvzácnější a původní částí kostela sv. Lamberta je hranolová věž patrně ze 14. století z lomového kamene. Je 17 metrů vysoká a zakončena dřevěnou galerií na kamenných krakorcích a sedlovou střechou krytou šindelem. Loď je z roku 1868 s novorománskými prvky a vhodně dotváří středověkou architekturu věže. Kostel je v neutěšeném stavu a dochází v něm podle informací jedné místní obyvatelky k častým krádežím. Před kostelem se nachází kříž z r. 1807 a budova barokní fary z r. 1796
Kostel sv. Lamberta na návší ve vsi byl původně opevněný a mohl poskytovat dobré útočiště obyvatelům v době ohrožení. Poprvé se připomíná r. 1398, kdy se zde uvádí fara s knězem Vichardem, za něhož Jindřich z Hradce věnoval roku 1399 na opravu kostela užitky z půl lánu lesa. Fara zanikla za třicetileté války a byla obnovena až v roce 1736. Kostel je tedy staršího založení. Loď kostela byla nejprve r. 1806 připravena o gotickou žebrovou klenbu, později zbourána úplně a r. 1868 vystavěna stavitelem Sikou z Dačic znovu v pseudorománské podobě. Snad v té době byly odstraněny i hradby, jejíž zbytky jsou zřejmé na západě. Ke kostelu (faře) kdysi náležel potok s právem lovit ryby, rybník a pustý mlýn Fuxmühl v Liščích horách a les s loukou. Tři přifaření volfířovští rolníci dodávali ročně na lipoleckou faru 50 bílých a 2 černá kuřata.