Kostel ze 14. století s původní gotickou věží, který byl původně opevněn. Po roce 1860 radikálně přestavěn dačickým stavitelem F. Sikou.
Hlavní obrázek místa
Vpravo gotická věž s ochozem na krakorcích, loď kostela pochází z 19. století.
© Milan Náplava, 11/2007
Lipolcem prochází silnice z Dačic do Jindřichova Hradce a lze se sem snadno dostat z celé České Kanady. V nejbližším okolí Lipolce jsou Dačice s mnoha památkami (tvrzí, starým a novým zámkem atd.), Lidéřovice s pozoruhodným gotickým kostelem, Český Rudolec s pozdněgotickým kostelem a s krásným novogotickým chátrajícím zámkem přezdívaným Malá Hluboká a v neposlední řadě Markvarec s romantickým židovským hřbitovem v lese. Samotný Lipolec je pozoruhodný svou původní středověkou dispozicí lánové vesnice se statky se štíty do ulice rozložené po obou stranách potoka s nepravou návsí. Podobnou dispozici má i blízká zaniklá středověká vesnice Pfaffenschlag, jejíž zbytky se dají navštívit u Slavonic.
Milan Náplava, 12.11. 2007
popis

Nejvzácnější a původní částí kostela sv. Lamberta je hranolová věž patrně ze 14. století z lomového kamene. Je 17 metrů vysoká a zakončena dřevěnou galerií na kamenných krakorcích a sedlovou střechou krytou šindelem. Loď je z roku 1868 s novorománskými prvky a vhodně dotváří středověkou architekturu věže. Kostel je v neutěšeném stavu a dochází v něm podle informací jedné místní obyvatelky k častým krádežím. Před kostelem se nachází kříž z r. 1807 a budova barokní fary z r. 1796

Milan Náplava, 12.11. 2007

historie

Kostel sv. Lamberta na návší ve vsi byl původně opevněný a mohl poskytovat dobré útočiště obyvatelům v době ohrožení. Poprvé se připomíná r. 1398, kdy se zde uvádí fara s knězem Vichardem, za něhož Jindřich z Hradce věnoval roku 1399 na opravu kostela užitky z půl lánu lesa. Fara zanikla za třicetileté války a byla obnovena až v roce 1736. Kostel je tedy staršího založení. Loď kostela byla nejprve r. 1806 připravena o gotickou žebrovou klenbu, později zbourána úplně a r. 1868 vystavěna stavitelem Sikou z Dačic znovu v pseudorománské podobě. Snad v té době byly odstraněny i hradby, jejíž zbytky jsou zřejmé na západě. Ke kostelu (faře) kdysi náležel potok s právem lovit ryby, rybník a pustý mlýn Fuxmühl v Liščích horách a les s loukou. Tři přifaření volfířovští rolníci dodávali ročně na lipoleckou faru 50 bílých a 2 černá kuřata.

Milan Náplava , L. Hosák - Historický místopis Moravy a Slezska v l.1848-1960,Úvodní svazek, ostrava 1967, 12.11. 2007

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Lipolec

Místa v okolí

 židovský hřbitov
 kostel sv. Linharta
 Český Rudolec
 boží muka
 hrobka rodu Dalbergů
 Kostelní Vydří
 Dačice
 Cizkrajov
 mariánský sloup
 kostel sv. Vavřince
 Dolní Bolíkov
 Řečice
 radnice
 Dačice
 Dačice
 špitál
 rozhledna U Jakuba
 Cizkrajov
 židovský hřbitov
 Borek
 Mutišov
 Černíč
 kostel sv. Václava
 Myslůvka
 Bílkov
 Pfaffenschlag
 Olšany
 panský dvůr
 Dačická brána
 městské opevnění
 historické podzemí
 radnice
 Jemnická brána
 Slavonice – MPR
 kostel sv. Jáchyma
 kaple sv. Kříže
 Radkov
 Staré Hobzí
 Janovské Údolí
 Offermannův zámek
 Krumvald, Grünwald
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Maříž
 Landštejn
 Vimperk
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Prokopa
 Pomezí
 Studená
 Slavětín
 parní mlýn
 židovský hřbitov
 boží muka
 Lannerův dům
 Dobrohoř
 Vysoký kámen
 Telčský dům
 kostel sv. Ducha
 radnice
 městské opevnění
 Telč
 kašna
 mariánský sloup
 synagoga
 Budíškovice
 boží muka
 kostel sv. Anny
 Oslednice
 Nové Hobzí
 Dyjice
 Štamberk
 Červený Hrádek
 kostel sv. Jiljí
 Palupín
 mlýn Zahrádky
 Budkov
 Panenská
 Krokovice
 kostel sv. Oldřicha
 židovský hřbitov
 Písečné
 Nové Sady
 Košťálkov
 Tůmův vrch
 Česká Olešná
 Popelín
Základní informace místa
ID místa: 5763
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 19.11.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama