Kostel sv. Bartoloměje
© Miroslav Černý, 08/2008
Kněžiště kostela je gotické, orientované k východu, zakončené pěti stranami osmiúhelníka, zvenčí podepřené gotickými podpěrami. Z původních raně gotických oken se zachovala pouze dvě. Původně hlavní vchod do kostela z jihu (nyní chráněný předsíní) je opatřen kamenným portálem, který pochází snad z druhé poloviny 12. století.
V době velké renovace kostela v letech 1696 až 1704 byla věž zprůchodněna hlavním chrámovým vchodem a byla opatřena dřevěným zvonicovým patrem a dvojitou barokní bání. Výška věže je 36 metrů. Kostel je postaven v 520 metrech nadmořské výšky. Přistavěním sakristie a hudební kruchty s navazující předsíní vzrostla zastavěná plocha chrámu na 220 metrů čtverečních. Byl pořízen hlavní oltář a kazatelna v čistém barokním stylu a boční oltář Panny Marie. Obraz sv. Bartoloměje na hlavním oltáři maloval brněnský malíř Ferdinand Licht. Na hlavním oltáři je pod obrazem Krista zvýrazněný text psaný v hebrejštině v překladu znamenající „ Jehova = Bůh“.
V roce 1930 byla provedena velká oprava kostela. Při ní byly nalezeny a restaurovány zbytky výklenků a původních ornamentálních malířských výzdob z 15. století. Bylo rovněž zjištěno, že původní podlaha před rokem 1625 byla asi o ½ metru níž oproti současnému stavu.
Zvonicové patro věže neslo už několik zvonů, které byly v dobách světových válek zrekvírovány pro válečné účely
- v roce 1917, 172 kg Sv. Bartoloměj a 26 kg památný zvon s letopopočtem 1473
- v roce 1942 další dva zvony vyrobené po 1.sv. válce o váze 178 a 54 kg
Současné zvony tvoří - poledník, s nápisem „ Sv. Jan Nepomucký“, z roku 1894
- velký, s nápisem „Bobrůvka LP 1958“
- umiráček, s nápisem „Sv. Josef 1985“, vysvěcený v roce 1988
Kostel sv. Bartoloměje v BobrůvceKostel byl od svého vzniku farním. Pod správu fary patřila i osada Moravec. V 15. a 16. století byl husitským a postupně českobratrským. V době pobělohorské – v roce 1625 – byl na základě ediktu císaře Ferdinanda II českobratrský farář vypovězen ze země. Při svém odchodu kostel spolu s farou zapálil. Místní fara už nebyla obnovena. Na JV straně hřbitovní zdi je vyznačeno místo, kde dříve býval patrný vchod do fary. Po dobu téměř 50i let byl kostel bez střechy ponechán svému osudu. Tehdejší obyvatelé sami jen těžce přežívali velké útrapy a následky třicetileté války. V roce 1664 v obci žilo po těchto těžkých dobách pouhých 96 obyvatel, kteří však nepřestali věřit a doufat v obnovu dědictví svých předků. A tak v roce 1672 začala renovace a byly zde opět slouženy bohoslužby. Kostel byl tehdy znovu zastřešen, zřícená původní gotická klenba nad chrámovou lodí byla nahrazena plochým stropem. Kostel se stal filiálním kostela hornobobrovského a od roku 1922 patří k moravecké farnosti. Velkých oprav, modernizace a rozkětu se dočkal kostel za dob současného duchovního pastýře mons. Josefa Valeriána, který je správcem moravecké farnosti od 23. 5. 1976. Ve stručnosti výčet hlavních realizací – v roce1981 pořízeny nové hodiny na elektrický pohon, v roce1982 nová elektroinstalace, oprava vnitřních omítek a maleb, nové vstupní dveře, nahrazení nepoužitelných starých lavic za židle, v roce 1983 vykopána studna pro hřbitov, zřízena toaleta a chodník okolo kostela – zároveň řešena kanalizace a odtok povrchové a dešťové vody žlaby, o rok později elektrizace zvonů firmou Dvořák z Vyškova a mědí umělecky vyzdobeny vstupní dveře. V letech 1987–1988 probíhala za všestranné podpory bobrůveckých farníků generální oprava kostela, tzn. výměna pobití celé střechy a věže za měděný plech, renovace báně a křížů, pořízení nových okenic a šindelů na zvonici věže a oprava vnější omítky. S přispěním obce pak byla v roce 1999 opravena hřbitovní zeď okolo celého kostela a realizováno noční osvětlení. V roce 2003 bylo provedeno ozvučení kostela, o rok déle pak kované zábradlí na hudební kůr. V roce 2005 celková renovace kříže, s úpravou zeleně před hřbitovem..
|
Přihlášení |
