Kostel zal. po r. 1262, v 15.–16. stol. husitský, poté bratrský. 1625 zapálen farářem při odchodu do exilu, obnoven po r. 1672. Orientovaná plochostropá stavba s polygon. závěrem s opěráky, na západě hranolová věž, na severu sakristie.
Kněžiště kostela je gotické, orientované k východu, zakončené pěti stranami osmiúhelníka, zvenčí podepřené gotickými podpěrami. Z původních raně gotických oken se zachovala pouze dvě. Původně hlavní vchod do kostela z jihu (nyní chráněný předsíní) je opatřen kamenným portálem, který pochází snad z druhé poloviny 12. století. V době velké renovace kostela v letech 1696 až 1704 byla věž zprůchodněna hlavním chrámovým vchodem a byla opatřena dřevěným zvonicovým patrem a dvojitou barokní bání. Výška věže je 36 metrů. Kostel je postaven v 520 metrech nadmořské výšky. Přistavěním sakristie a hudební kruchty s navazující předsíní vzrostla zastavěná plocha chrámu na 220 metrů čtverečních. Byl pořízen hlavní oltář a kazatelna v čistém barokním stylu a boční oltář Panny Marie. Obraz sv. Bartoloměje na hlavním oltáři maloval brněnský malíř Ferdinand Licht. Na hlavním oltáři je pod obrazem Krista zvýrazněný text psaný v hebrejštině v překladu znamenající „ Jehova = Bůh“. V roce 1930 byla provedena velká oprava kostela. Při ní byly nalezeny a restaurovány zbytky výklenků a původních ornamentálních malířských výzdob z 15. století. Bylo rovněž zjištěno, že původní podlaha před rokem 1625 byla asi o ½ metru níž oproti současnému stavu. Zvonicové patro věže neslo už několik zvonů, které byly v dobách světových válek zrekvírovány pro válečné účely - v roce 1917, 172 kg Sv. Bartoloměj a 26 kg památný zvon s letopopočtem 1473 - v roce 1942 další dva zvony vyrobené po 1.sv. válce o váze 178 a 54 kg Současné zvony tvoří - poledník, s nápisem „ Sv. Jan Nepomucký“, z roku 1894 - velký, s nápisem „Bobrůvka LP 1958“ - umiráček, s nápisem „Sv. Josef 1985“, vysvěcený v roce 1988
Miroslav Černý, 24.9. 2008
Je jedním z nejstarších ve zdejším kraji. Jeho vznik je podle dochovaných stavebních prvků datován mezi rok 1262 až 1300. Dá se předpokládat, že k jeho založení společně s místní farou dal podnět tehdejší vladycký rod z Bobrůvky. Kostel byl od svého vzniku farním. Pod správu fary patřila i osada Moravec. V 15. a 16. století byl husitským a postupně českobratrským. V době pobělohorské – v roce 1625 – byl na základě ediktu císaře Ferdinanda II českobratrský farář vypovězen ze země. Při svém odchodu kostel spolu s farou zapálil. Místní fara už nebyla obnovena. Na JV straně hřbitovní zdi je vyznačeno místo, kde dříve býval patrný vchod do fary. Po dobu téměř 50i let byl kostel bez střechy ponechán svému osudu. Tehdejší obyvatelé sami jen těžce přežívali velké útrapy a následky třicetileté války. V roce 1664 v obci žilo po těchto těžkých dobách pouhých 96 obyvatel, kteří však nepřestali věřit a doufat v obnovu…
číst dále
Miroslav Černý, 14.8. 2008
