Památkově chráněná kamenná boží muka z roku 1779. Mají podobu hojně rozšířenou v této části Vysočiny - tedy štíhlý žulový sloup s čtvercovým půdorysem a jen naznačenou lucernu, zakončenou často mohutným křížem. U těchto božích muk původní kříž chybí, je nahrazen novějším kovovým křížkem.
Památkově chráněná kamenná boží muka z roku 1779. Mají podobu hojně rozšířenou v této části Vysočiny - tedy štíhlý žulový sloup s čtvercovým půdorysem a jen naznačenou lucernu, zakončenou často mohutným křížem. U těchto božích muk původní kříž chybí, je nahrazen novějším kovovým křížkem.
© Milan Caha, 6.5. 2014
Kamenná boží muka se v Evropě objevují v gotice, vrcholu svého rozšíření dosáhla v baroku. V té době se začínají objevovat zděná boží muka pilířového typu, která v 19. století téměř nahradila starší sloupkový typ. Obě formy představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus. Někdy bývají proto zdobena symboly Kristova utrpení (důtky, kopí, hřeby a pod.). Vztyčována byla i jako poděkování za záchranu při nemocech a neštěstích. V krajině často představovala výrazný orientační bod na okrajích obci, vrcholcích kopců či na křižovatkách cest.
M.C. dle různých zdrojů, 6.5. 2014