
1. Od gotiky do 20. století - prohlídka celým hradem (vstupní sál, tyrolský dvorek, gotické okružní chodby, spojovací můstek, věž čtyř ročních období, kuchyně, lokajna, gotická místnost, gotická ložnice, stará kaple, u prokleté komorné, malá gotická místnost, Barborka, lovecký sál, pokoj třicetileté války, arkádová schodiště, přijímací sál, rytířský sál, obrazárna s průhledem do budoiru, ložnice, pokoj dětí, pokoj vychovatelky), délka prohlídky cca 80 min.
2. Z věže do knihovny - kratší prohlídkový okruh (vstupní sál, tyrolský dvorek, gotické okružní chodby, spojovací můstek, věž čtyř ročních období, přijímací sál, rytířský sál, obrazárna s průhledem do budoiru, budoir paní hraběnky, ložnice, pokoj dětí, pokoj vychovatelky, přírodopisná sbírka, knihovna), délka prohlídky cca 50 min.
3. Okruh pro děti - jako okruh 2., ale s upraveným textem. Délka prohlídky cca 50 min.
4. Hradní nádvoří - prohlídka bez průvodce. Čtyři…
číst dále
Uprostřed Českomoravské vrchoviny stojí na nepříliš vysokém skalnatém návrší, ohraničeném u paty cestami z Nedvědice do Věžné a do Bystřice nad Pernštejnem, mohutný pozdně gotický hrad Pernštejn. Jeho založení je však starší. Z přídomku "z Pernštejna", který se objevuje v listinách koncem 13. století, Ize usoudit, že již v této době existuje hradní jádro. Nebylo jistě rozsáhlé, mělo však, jak je dodnes patrné, věž i palác. Věž kruhového půdorysu, zvaná Barborka, byla vysunuta ke straně předvídaného útoku a natočena k ní výhrůžným břitem. Byla původně nižší a stála volně, obtočena jen okružní hradební zdí s ochozem. Se sousedním palácem, rovněž samostatně stojícím, byla spojena patrně visutým můstkem. Tuto podobu, připomínající větší tvrz, nepodržel ovšem Pernštejn dlouho. Už ve 14. století vznikla přístavba v severovýchodní části hradního území, která značně změnila dosti rozsáhlé nádvoří a dala základ k vytvoření… číst dále
Několik našich předních rodů má svoji Bílou paní, kromě Perchty z Rožmberka a fiktivní, zato však filmem proslavené stavitelky vodovodů Perchty z Borštejna, známe i tu pernštejnskou. Podle pověsti, která se vyprávěla přímo na Pernštejně, byla pozdější Bílou paní dívka jménem Adléta. Její otec ji poslal na hrad Veveří k markraběcímu dvoru. Jak už to tak bývá, tak dívka neznámo s kým otěhotněla, čímž svůj rod vystavila hanbě. Jenže Adléta své selhání zapírala, a dokonce vyřkla křivou přísahu: "Pane Bože, jestli že jsem já břichatá, bodejť bych se hned na tomto místě propadla!" A jak řekla, tak se i stalo. Zjevovat se však začala nikoli na Veveří, ale právě na Pernštejně, kde ji vídali s dítětem v rukou. Známé je již předpovídání narození či úmrtí v rodině pánů z Pernštejna podle barevného výběru noční vycházkové garderoby, bílé rukavičky a černé rukavičky označovaly to, co se má přihodit a co rod nemine. Čerpáno… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.