Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka.Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.
České Libchavy
Nepatrné náznaky základů stavení
© Jiří Čížek 07/2004

Nad vesničkou České Libchavy můžete nalézt na neznačeném místě valy a příkopy někdejší tvrze. K místu nevede žádná značená cesta ale nalézt je není nikterak složité. Stačí od kostela přehupkat údolí :-)

6.7. 2004
3.7 min
Ikona Vlastní tvrziště Tvrz v podobě terénních nerovností se nachází ve východní části Českých Libchav na ostrožně, která vybíhá z masivu směrem k západu a pozvolně klesá v poloze zvané „Skalka“ , obtékanou Libchavským potokem. Tvrziště je přímo proti kostelu přes údolí zmiňovaného potoka. Severní část ostrožny je chráněna svahy a v hořejší partii je úzká rokle směřující od západu k východu. ...
3.7. 2008, Jan Švejkar: Cejpová, M., Tvrziště České Libchavy, k.ú. České Libchavy, okres Ústí nad Orlicí, Zpravodaj muzea v HK, 2003, Musil, F., Hrady, zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí, 2 vydání, 1995, Chotěbor, P., K situaci a stavební podobě vesnických feudáln

Jižní stěna ostrožny je vysoká a skalnatá. Při stavbě opevněného sídla, které bylo umístěno na jižní části ostrožny, bylo využito jižní vysoké skalnaté stěny dělící rokle, stěna tvoří severní stranu tvrziště. Jádro tvrziště po tvrzi z předhusitského období má zhruba čtyřboký obdélníkový tvar. Dispozice tvrziště je na západní, jižní a východní straně obklopena ve směru západ – východ příkopem širokým 13 – 17 m. Příkop začíná na západní straně asi v polovině výšky stěny nad strží, která obklopuje tvrziště ze severu. Na východní straně se příkop rozšiřuje až na 28 m a ústí do rokle, jejíž dno je zde výše než na západní straně. Archeoložka M. Cejpová se domnívá, že vzhledem k této šíři a značné hloubce příkopu v této části nedošlo zcela k jeho novému hloubení jako na západní a jižní straně, ale stavitel využil přirozeného utváření terénu. Před tímto příkopem, který je hluboký zhruba 3 – 6 m je vyhozený val končící na jihovýchodním nároží, kde se terén dále na východní straně lehce zdvihá až nad úroveň povrchu vlastního tvrziště. Do tohoto stoupajícího svahu je dnes z boku zaříznuta cesta, která nemá souvislost s tvrzištěm. V jihozápadním nároží tvrziště jsou patrny základy obdélné budovy, která byla orientována delší stěnou od západu k východu (s ohledem na tvar tvrziště) o rozměrech horního obvodu 12 x 8 m. Lze se domnívat, že se patrně jedná o propadlý sklepní prostor s drobnými zbytky lícového zdiva. V roce 1997 provedla na tvrziště měření archeoložka M. Cejpová. Ve zmiňované části tvrziště na dně propadliny ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníka o rozměrech 9,6 x 4,6 m je kruhová jáma o hořejším průměru 3,6 m. Tato kruhová jáma je zřejmě pozůstatkem činnosti nějakého hledače pokladů. V severovýchodním rohu tohoto objektu vybíhá k severu mělká klesající deprese o šířce 5,1 m, dlouhá 2,6 m. Pravděpodobně je pozůstatkem vstupní šíje. Žádné další stopy po zástavbě nejsou čitelné, takže nelze přesněji další možné stavby na tvrzišti rekonstruovat. Jediný souvislí kus zdiva v tomto prostoru se nachází západně od tvrziště (viz. mapka). Jedná se o čtvercovou stavbu opukového zdiva, zapuštěné asi 1 m pod úroveň terénu. Zdivo je bez malty, pravděpodobné kladené na sucho. Tyto zbytky se nacházejí mimo vlastní tvrziště, dá se tedy předpokládat, že jde o prvek, který byl součástí opevnění. Tento fragment se nachází ve velmi nepřístupné poloze a asi sloužil k ochraně přístupové cesty. Tento prostor však také mohl sloužit, díky své výhodné poloze jako předhradí (zázemí – hospodářské) tvrze, podle Cejpová. Druhá varianta, podle F. Musila, zasazuje předhradí jižně od vlastního tvrziště, kde je odděleno hlubokou průrvou, na východě rozšířenou v příkop. Doposud v areálu nebyl proveden archeologický výzkum, nepočítáme-li možné amatérské zásahy možných hledačů pokladů. K datování tvrze je možné vycházet pouze z historických zpráv a dispozice objektu. Bez několikrát zmiňovaného archeologického výzkumu jen stěží určíme typologii tvrze. V podstatě můžeme konstatovat, že vzhledem k dochovanému pozůstatku stavby v rohu pravidelné dispozice, mohlo zřejmě jít o tvrz s obvodovou zástavbou, plocha vnitřního tvrziště je 630 m2 podle třídění L. Svobody. Pokud bychom brali v potaz P. Chotěbora jednalo by se o typ s obytnou stavbou při obvodu. Nelze ovšem ani vyloučit, že by to byl typ tvrze s důslednou obvodovou zástavbou. Podle L. Svobody se v objevují pravidelné čtyřboké tvrze s obvodovou zástavbou od druhé poloviny 14. století. Vzhledem k tomu, že se v písemných pramenech uvádějí České Libchavy k roku 1360, tak na základě terénní dispozice a historických pramenů lze předpokládat, že tvrz vznikla zhruba v časovém období 1350 – 1420, tedy v době předhusitské..

3.7. 2008 Jan Švejkar: Cejpová, M., Tvrziště České Libchavy, k.ú. České Libchavy, okres Ústí nad Orlicí, Zpravodaj muzea v HK, 2003, Musil, F., Hrady, zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí, 2 vydání, 1995, Chotěbor, P., K situaci a stavební podobě vesnických feudáln
1.7 min
Ikona Historický vývoj a majitelé tvrze Bývalá tvrz, ze které se do dnešních dnů zachovaly terénní konfigurace a nepatrné kamenné základy stávala ve východní části vsi České Libchavy na ostrohu, který obtéká Libchavský potok. Místo, kde tvrz stávala se nazývá „Skalka“. Na počátku 13. století byl na místech dnešních Českých Libchav les – Nalubhaue = Na Lubchavě, který ho v roce 1227 odkázal Kojata Hrabišic svému družiníkovi Nakašovi. ...
3.7. 2008, Jan Švejkar: Musil, F., Hrady, zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí, 2 vydání, 1995, Sedláček, A., Hrady, zámky a tvrze království českého II., 1883, Profous, A., Místní jména v Čechách, 1954, díl II

Lze předpokládat, že byl zakladatelem vsi. Na první písemné zprávy o těchto místech musíme čekat až do začátku druhé poloviny 14. věku. První zmínka o vsi České Libchavy pochází z roku 1360, kdy se připomíná Petr Hrb ze Žamberka, který je prvním doloženým majitelem. Je zde zmiňován v letech 1360 – 1371. Krátce na to ves stala majetkem vladyků z Brandýsa, kteří již před tím drželi Německé Libchavy. Po Českých Libchavách se psal mezi lety 1397 – 1415 Jindřich, jinak z Brandýsa. V letech 1440 – 1447 se připomíná Mikeš z Českých Libchav. Otázkou zůstává zda někdo z těchto držitelů byl i zakladatelem tvrze. A. Sedláček udává, že v průběhu 15. století byla ves, pravděpodobně i s existující tvrzí, připojena k žampašskému panství. Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543, kdy byla jako součást žampašského panství Zdeňkem Žampachem z Potštejna znovu zapsána do zemských desek. Sedláček se zmiňuje, že v roce 1543 (26.2.) si Zdeněk Žampach z Potštejna na Žampachu vložil do obnovených desek zemských v Libchavě České tvrz, dvůr poplužní, ves celou a další zboží jakožto dědictví, které „od mnoha let“ držel. Součástí žampašského panství setrvala tvrz do roku 1574, kdy ji i s celou vsí České Libchavy, s poplužním dvorem a příslušnými vesnicemi Karel a Čeněk bratři z Potštejna prodali Janovi staršímu ze Žerotína na Náměšti a Adamovi Bukovskému z Hustířan. Nový majitelé se o koupený majetek rozdělili a Česká Libchava připadla Janovi st. ze Žerotína, který ji připojil k Brandýskému panství. Rok 1547 je poslední písemnou zmínkou o tvrzi. Podle A. Sedláčka byla krátce poté opuštěna a zanikla. Rovněž, ale nelze vyloučit, že zánik tvrze souvisí z událostmi třicetileté války..

3.7. 2008 Jan Švejkar: Musil, F., Hrady, zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí, 2 vydání, 1995, Sedláček, A., Hrady, zámky a tvrze království českého II., 1883, Profous, A., Místní jména v Čechách, 1954, díl II

Komentáře

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO), České Libchavy

Místa v okolí

 kostel sv. Mikuláše
 Horní Libchavy
 Žampach
 Chudoba
 Žampach
 Hájek
 Dolní Libchavy
 Litice nad Orlicí
 socha sv. Anny
 zvonička
 Litice nad Orlicí
 socha Panny Marie
 socha sv. Floriána
 socha sv. Václava
 Hernychova vila
 kaple sv. Gotharda
 Hrádek u Lanšperka
 boží muka
 Potštejn
 Lanšperk
 Brandýs nad Orlicí
 kostel sv. Vavřince
 manufaktura
 Helvíkovice
 Potštejn
 Brandýs nad Orlicí
 Rotnek
 Orlík
 Chlumek
 sokolovna
 Velešov
 Andrlův chlum
 kaple sv. Antonína
 kaple sv. Rozálie
 kostel sv. Anny
 Mostek
 Divišovo divadlo
 Kateřinský špitál
 židovský hřbitov
 Kyšperk
 kostel sv. Václava
 radnice
 Žamberk
 synagoga
 panský pivovar
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Hrádek
 Koldín
 Letohrad
 Sudličkova Lhota
 Dřel
 Horákova kaple
 Hradníky
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Jiří
 socha sv. Prokopa
 kříž
 socha sv. Floriána
 mandl s bělidlem
 Dlouhá Třebová
 plastika sv. Prokopa
 kostel sv. Prokopa
 kříž
 pomník Svobody
 Peklo
 Přestavlky
 Muzeum krajky
 Vamberk
 kostel sv. Prokopa
 Orlice
 Vrbice
 kamenný most
 Choceň
 Doudleby nad Orlicí
 židovský hřbitov
 socha sv. Prokopa
 kaple sv. Barbory
 Vračovice
 Hříště
 kamenný kříž
 kostel sv. Mikuláše
 socha Panny Marie
 Suchá
 socha sv. Václava
 sousoší Kalvárie
 kostel sv. Mikuláše
 Zítkov
 domek Na Sboru
 kříž
 Hlavačov
 hrad u Nekoře
 socha Panny Marie
 sousoší Kalvárie
 Pěčín
 sousoší Kalvárie
 Těšnov
 České Heřmanice
 socha Panny Marie
 Zaháj
 České Heřmanice
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Jiří
 evangelický kostel
 kostel sv. Jiří
 děkanství
 kříž u rotundy
 dřevěná zvonice
 radnice
 kalvárie
 kříž
 Kostelec nad Orlicí
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel sv. Jiří
 Kostelecká Lhotka
 Bosenský pavilon
 vodojem s pavilonem
 socha Jana Pernera
 židovský hřbitov
 kašna
 mariánský sloup
 fara
 kostel Všech svatých
 synagoga
 kříž
 kaple sv. Anny
 kašna
 Bylo nás pět
 radnice
 kostel sv. Havla
 Kostelec nad Orlicí
 socha sv. Marka
 Rychnov nad Kněžnou
 Jedlina
 židovský hřbitov
 kostel sv. Mikuláše
 Častolovice
 zámecký zvěřinec
 kostel sv. Víta
 Lusthaus
 Pašerácká lávka
 kostel sv. Václava
 Hláska na Kypuši
 Zemská brána
 Niemojów
 Rudoltice
Základní informace místa
ID místa: 1857
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.7.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama