
Nad vesničkou České Libchavy můžete nalézt na neznačeném místě valy a příkopy někdejší tvrze. K místu nevede žádná značená cesta ale nalézt je není nikterak složité. Stačí od kostela přehupkat údolí :-)
Jižní stěna ostrožny je vysoká a skalnatá. Při stavbě opevněného sídla, které bylo umístěno na jižní části ostrožny, bylo využito jižní vysoké skalnaté stěny dělící rokle, stěna tvoří severní stranu tvrziště. Jádro tvrziště po tvrzi z předhusitského období má zhruba čtyřboký obdélníkový tvar. Dispozice tvrziště je na západní, jižní a východní straně obklopena ve směru západ – východ příkopem širokým 13 – 17 m. Příkop začíná na západní straně asi v polovině výšky stěny nad strží, která obklopuje tvrziště ze severu. Na východní straně se příkop rozšiřuje až na 28 m a ústí do rokle, jejíž dno je zde výše než na západní straně. Archeoložka M. Cejpová se domnívá, že vzhledem k této šíři a značné hloubce příkopu v této části nedošlo zcela k jeho novému hloubení jako na západní a jižní straně, ale stavitel využil přirozeného utváření terénu. Před tímto příkopem, který je hluboký zhruba 3 – 6 m je vyhozený val končící na jihovýchodním nároží, kde se terén dále na východní straně lehce zdvihá až nad úroveň povrchu vlastního tvrziště. Do tohoto stoupajícího svahu je dnes z boku zaříznuta cesta, která nemá souvislost s tvrzištěm. V jihozápadním nároží tvrziště jsou patrny základy obdélné budovy, která byla orientována delší stěnou od západu k východu (s ohledem na tvar tvrziště) o rozměrech horního obvodu 12 x 8 m. Lze se domnívat, že se patrně jedná o propadlý sklepní prostor s drobnými zbytky lícového zdiva. V roce 1997 provedla na tvrziště měření archeoložka M. Cejpová. Ve zmiňované části tvrziště na dně propadliny ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníka o rozměrech 9,6 x 4,6 m je kruhová jáma o hořejším průměru 3,6 m. Tato kruhová jáma je zřejmě pozůstatkem činnosti nějakého hledače pokladů. V severovýchodním rohu tohoto objektu vybíhá k severu mělká klesající deprese o šířce 5,1 m, dlouhá 2,6 m. Pravděpodobně je pozůstatkem vstupní šíje. Žádné další stopy po zástavbě nejsou čitelné, takže nelze přesněji další možné stavby na tvrzišti rekonstruovat. Jediný souvislí kus zdiva v tomto prostoru se nachází západně od tvrziště (viz. mapka). Jedná se o čtvercovou stavbu opukového zdiva, zapuštěné asi 1 m pod úroveň terénu. Zdivo je bez malty, pravděpodobné kladené na sucho. Tyto zbytky se nacházejí mimo vlastní tvrziště, dá se tedy předpokládat, že jde o prvek, který byl součástí opevnění. Tento fragment se nachází ve velmi nepřístupné poloze a asi sloužil k ochraně přístupové cesty. Tento prostor však také mohl sloužit, díky své výhodné poloze jako předhradí (zázemí – hospodářské) tvrze, podle Cejpová. Druhá varianta, podle F. Musila, zasazuje předhradí jižně od vlastního tvrziště, kde je odděleno hlubokou průrvou, na východě rozšířenou v příkop. Doposud v areálu nebyl proveden archeologický výzkum, nepočítáme-li možné amatérské zásahy možných hledačů pokladů. K datování tvrze je možné vycházet pouze z historických zpráv a dispozice objektu. Bez několikrát zmiňovaného archeologického výzkumu jen stěží určíme typologii tvrze. V podstatě můžeme konstatovat, že vzhledem k dochovanému pozůstatku stavby v rohu pravidelné dispozice, mohlo zřejmě jít o tvrz s obvodovou zástavbou, plocha vnitřního tvrziště je 630 m2 podle třídění L. Svobody. Pokud bychom brali v potaz P. Chotěbora jednalo by se o typ s obytnou stavbou při obvodu. Nelze ovšem ani vyloučit, že by to byl typ tvrze s důslednou obvodovou zástavbou. Podle L. Svobody se v objevují pravidelné čtyřboké tvrze s obvodovou zástavbou od druhé poloviny 14. století. Vzhledem k tomu, že se v písemných pramenech uvádějí České Libchavy k roku 1360, tak na základě terénní dispozice a historických pramenů lze předpokládat, že tvrz vznikla zhruba v časovém období 1350 – 1420, tedy v době předhusitské..
Lze předpokládat, že byl zakladatelem vsi. Na první písemné zprávy o těchto místech musíme čekat až do začátku druhé poloviny 14. věku. První zmínka o vsi České Libchavy pochází z roku 1360, kdy se připomíná Petr Hrb ze Žamberka, který je prvním doloženým majitelem. Je zde zmiňován v letech 1360 – 1371. Krátce na to ves stala majetkem vladyků z Brandýsa, kteří již před tím drželi Německé Libchavy. Po Českých Libchavách se psal mezi lety 1397 – 1415 Jindřich, jinak z Brandýsa. V letech 1440 – 1447 se připomíná Mikeš z Českých Libchav. Otázkou zůstává zda někdo z těchto držitelů byl i zakladatelem tvrze. A. Sedláček udává, že v průběhu 15. století byla ves, pravděpodobně i s existující tvrzí, připojena k žampašskému panství. Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543, kdy byla jako součást žampašského panství Zdeňkem Žampachem z Potštejna znovu zapsána do zemských desek. Sedláček se zmiňuje, že v roce 1543 (26.2.) si Zdeněk Žampach z Potštejna na Žampachu vložil do obnovených desek zemských v Libchavě České tvrz, dvůr poplužní, ves celou a další zboží jakožto dědictví, které „od mnoha let“ držel. Součástí žampašského panství setrvala tvrz do roku 1574, kdy ji i s celou vsí České Libchavy, s poplužním dvorem a příslušnými vesnicemi Karel a Čeněk bratři z Potštejna prodali Janovi staršímu ze Žerotína na Náměšti a Adamovi Bukovskému z Hustířan. Nový majitelé se o koupený majetek rozdělili a Česká Libchava připadla Janovi st. ze Žerotína, který ji připojil k Brandýskému panství. Rok 1547 je poslední písemnou zmínkou o tvrzi. Podle A. Sedláčka byla krátce poté opuštěna a zanikla. Rovněž, ale nelze vyloučit, že zánik tvrze souvisí z událostmi třicetileté války..