
Objekt tvrze je majetkem soukromé firmy, při naší návštěvě nás velmi ochotně celou tvrzí provedli obyvatelé domku mezi tvrzí a rybníkem, kteří mají od tvrze klíče.
Jeho dřívější poslání dnes připomínají jen opevněná nároží. Písemné prameny o této tvrzi jsou až pozdního data. V r. 1586 se jako její majitel uvádí Jindřich z Náchoda, v r. 1615 byla budova označena jako zámek; vlastnil ji hrabě Jiří z Náchoda a Lichtenburka. Ještě v r. 1670 pří prodeji hraběti Ludvíku Raduitu de Souches se o ní mluví jako o rytířském sídle. Touto koupí byl však boskovštejnský statek trvale spojen s panstvím měněna na pouhý hospodářský objekt.
století: přestavba vodní tvrze na obilné silo
1615: přestavba sila na zámek hrabat z Náchoda
1670: zámek jako rytířské sídlo v majetku hrabat de Souches
přelom 17. a 18. století: přestavba na hospodářský objekt
2. polovina 20. století: majetek JZD
1972: majetek Jihomoravského muzea Znojmo
1980–89: adaptace zámku pro muzejní účely
1990: majetek obce Boskovštejn
1994–97: dokončení rekonstrukce zámku
počátek 21. století: opravený zámek je nabízen k pronájmu či prodeji.
O více než padesát let později, v roce 1670, se při prodeji hraběti de Souches mluví o Boskovštejně jako o rytířském sídle, ale ani to pozdější časté výměny pánů na zámku nezastavilo. S přelomem 17. a 18. století čekala Boskovštejn další přestavba, ze zámku se znovu stal pouhý hospodářský objekt; a nebýt roku 1972, mohl být sýpkou stále. V období socialismu, kdy byl zámek majetkem JZD, nastal v jeho dlouhé historii obrat k lepšímu. Nemovitost byla převedena na Jihomoravské muzeum Znojmo a došlo tím k zahájení architektonické záchrany s cílem vytvořit z objektu veřejně přístupnou kulturní památku. V jedné části areálu měla vzniknout pamětní síň místního rodáka, archeologa Františka Vildomce a jeho kolegy Jaroslava Palliardiho; a v druhé pak výstavní sály s galerijními prostory pro stálou expozici řemeslných nástrojů a vykopávek mladší doby kamenné – tzv. jevišovické kultury. Dotažení plánu adaptace zámku pro potřeby musea ale zmařila sametová revoluce, objekt získala do svého majetku obec a z ekonomických důvodů jej nabídla k prodeji. Nový majitel tehdejší rekonstrukci dokončil, přikoupil i okolní pozemky a celý areál zhodnotil. Časem ovšem zkrachoval a po několikaletém soudním jednání byl s konkursní podstatou veškerý majetek za desetinu nominální ceny znovu prodán. Nový vlastník na zámku však žádné aktivity nevykonává, na dveře jen pověsil ceduli „Pronajmeme“ a opravený objekt je tak po celou dobu, bohužel, uzavřen. Zámek Boskovštejn najdete coby památkový objekt zakreslen snad ve všech turistických mapách. Objekt má jak pozoruhodnou dispozici a na fasádě zbytky sgrafitové výzdoby, tak neméně zajímavý interiér, který je po stranách řešen sály. Uvnitř najdeme šnekové schodiště dřevěné konstrukce vedoucí ze střední vstupní síně do obou pater; v pokojích štuková zrcadla na stropech. Unikátní sídlo z období doznívání gotiky a úsvitu renesance prošlo koncem 20. století idealizující rekonstrukcí a z původních plánů učinit ze zámku museum prozatím sešlo. Dnes je zámek sice prázdný a působí opuštěným dojmem, ale doufejme, že se nevyužívaný areál svého plnohodnotného využití nakonec dočká. Jistě uznáte sami, že by byla velká škoda, kdyby čerstvě opravené sídlo začalo znovu chátrat..