kostel sv. Marka

V přízemí věže je čelní vchod s plochým nadpražím. Zapuštěné dvoukřídlé dveře chrání v líci zdiva kovová mříž. Na jižní straně lodi je boční vchod v téměř čtvercovém přístavku se sedlovou střechou a trojúhelným střešním štítem. Zapuštěné jednokřídlé dveře mají segmentové nadpraží. Střecha lodi je sedlová. O něco nižší presbytář má sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechu. Sakristie má pultovou střechu. Věž kryje čtyřboká mansardová střecha. Spodní část střechy je ve tvaru prohnutého jehlanu, horní část je zvonová. Na vrcholu věže je na špici makovice s dvojramenným křížem. Střecha věže, vstupního přístavku a sakristie je plechová. Střecha lodi a presbytáře je krytá bobrovkami. Severozápadní a jihozápadní rohy lodi jsou okosené. Pod střechou lodi a presbytáře jsou profilované korunní římsy. Korunní římsa lodi pokračuje jako kordonová římsa po obvodu západního průčelí kostela (věž a střešní štíty po obou stranách věže). V tomto úseku je římsa krytá bobrovkami. V bočních průčelích lodi jsou dvojice segmentově zaklenutých oken s pravoúhlými lištovými šambránami, kapkami a jednoduchým štukovým dekorem nad okny v šambráně. Okna jižního průčelí jsou rozmístěna po obou stranách vstupního přístavku. V západní části jižního průčelí jsou na zdi zavěšeny kovové sluneční hodiny. Na západních koncích obou bočních průčelí lodi je jedno zapuštěné obdélné okénko. Pod ním jsou v jižním průčelí třetí vstupní dveře kostela. Mezi oběma okny severního průčelí lodi je rozměrný skloněný opěrák se soklem. Západní průčelí sakristie přesahuje roh lodi. Ve východním průčelí sakristie je zapušťené obdélné okénko. Toto průčelí plynule navazuje na závěr presbytáře. Ve spodní části je dělí jeden ze dvou nízkých diagonálně pootočených rohových opěráků závěru. Presbytář má jediné segmentově zaklenuté okno v jižním průčelí. Nade dveřmi v západním průčelí věže je letopočet MCCCXVIII (1318). Nad ním je slepé okno se šambránou podobnou oknům lodi. Ve výplni je pouze malé obdélné okénko. Nad kordonovou římsou věže je jedno ležatě oválné okénko se šambránou. Zvonové patro věže má s výjimkou východní strany po jednom půlkruhově zaklenutém okně bez šambrán. Korunní římsa věže je profilovaná. V interiéru lodi je nad vstupem kruchta s varhanami. Loď je plochostropá. V presbytáři je jedno pole křížové klenby bez žeber a bohatá fresková výzdoba. Freska za oltářem imituje mnohem větší ke klenbě sahající barokní oltář. Plně omítnutý triumfální oblouk je půlkruhově zaklenutý. Kostel stojí v oválném ohrazení zaniklého hřbitova. Nízká kamenná ohradní zeď je spolu s kostelem památkově chráněna. Patrná je především na jižní straně, na severní straně splývá se stoupajícím terénem. Na zdi je moderní kovový plot a za ním živý plot. Na západní straně stojí před plotem litinový kříž na kamenném podstavci..

Raně gotický kostel byl založen někdy ve 2. polovině 13. století. První písemná zmínka o obci je z roku 1376, kdy je v zemských deskách uváděn vícenický farář Kuník z Račic. Ten se ujal sirotků své zemřelé sestry Markéty, vdovy po Michnovi ze Slatiny a vzal je na spolek na zboží v Hartvíkovicích, které ale po roce prodal (zdroj: Vícenický zpravodaj č. 2, 2003). V moravských zemských deskách je zdejší svatostánek zmiňován roku 1480, kdy sestry Lidka, Johanka a Afra z Říčan a Arnošt z Mendlova a z Říčan vkládají kapli ve Vícenících s kostelním podacím v dědictví Sigmundovi a Markvartovi, bratřím z Mírova a z Rájce. Zdejší fara patřila do tasovského děkanství. Od roku 1569 jsou Vícenice přifařeny k Náměšti nad Oslavou. V polovině 17. století odváděla obec náměšťskému faráři obilní desátek (zdroj: Vícenický zpravodaj č. 10, 2005). 6. srpna 1707 zemřeli dva kostelníci Matěj Doležal a Bárta Tkadlec při úderu blesku do kostelní věže. V obci bylo totiž zvykem zvonit proti mračnům, čímž byli obyvatelé varováni před bouřkou a možným krupobitím. V roce 1790 žilo ve Vícenících 182 obyvatel ve 32 domech (zdroj: Vícenický zpravodaj č. 15, 2006). Na hřbitově u kostela se pohřbívalo do roku 1827. Od té doby se pohřbívá na novém hřbitově u silnice k Sedleci. V roce 1852 byl kostel barokně přestavěn. Ve stejném roce do něj byly pořízeny nové varhany. V roce 1870, čtyři roky po prusko-rakouské válce, žilo ve Vícenících 355 obyvatel ve 44 domech (zdroj: Vícenický zpravodaj č. 18, 2007). V roce 1905 provedl pokrývač z Náměště Antonín Papírnik opravu střechy kostela za cenu 16 K (zdroj: Vícenický zpravodaj č. 3, 2003). K dalším opravám došlo v roce 1910. Za zpáteční cestu náměšťského kněze obec platila. Služba byla vždy začátkem roku pronajímána. V roce 1908 stála zpáteční cesta 3,80 K, v roce 1923 21 Kč. V roce 1937 poskytoval tuto službu Jan Hrůza za 27 Kč (jeden zpáteční odvoz). V roce 1938 dostával 30 Kč. V lednu 1940 byla tato služba poprvé zadána autodopravci z Náměště. Od roku 1958 je kostel na seznamu kulturních památek. V roce 1969 dostal novou omítku. V roce 1997 byla opravena střecha. V roce 2007 započala jeho celková rekonstrukce. Na začátku 20. století měl kostel tři zvony, nejstarší z roku 1600 a nejmladší z roku 1881. O jeden zvon kostel přišel. V roce 2009 dostal nový zvon umíráček (jméno Panna Marie, váha 65 kg, průměr 47,5 cm). Všechny tři zvony dostaly nové uchycení a elektrické ovládání..