K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.
Hlavní obrázek místa
© František Nevoral, 09/2013
Kostel je jednolodní jen přibližně orientovaná stavba (pro účely popisu jej budeme považovat za orientovaný). S obdélnou plochostropou románskou lodí je na západě srostlá hranolová věž, jejíž přinejmenším spodní část je také románská. V severní stěně zazděná románský vstup, dnes je kostel přístupný průchodem v podvěží. Na loď navazuje mírně odsazené obdélné (téměř stejně dlouhé jako loď) kněžiště zakončené třemi stranami osmiúhelníku. Kněžiště je zaklenuto žebrovou klenbou složenou z jednoho čtvercového křížového pole a šestiparskovou klenbou závěru. Obě pole jsou oddělena příporami, ostatní žebra spojená kruhovými svorníky zabíhají většinou přímo do stěn. Na závěrovém svorníku je dodatečný erb pánů z Olbramovic. Výběhům klenebních žeber na vnějším líci odpovídají neodstíněné opěrné pilíře. V koutě mezi lodí a presbytářem na severní straně je obdélná sakristie zaklenutá hrotitou valenou klenbou.
Zany podle © B. Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska, část 2. [J/N], Academia, Praha 1999 a Dobroslav Líbal: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Unicornis, Praha 2001, 6.11. 2013
historie

Stavba kostela byla zahájena před rokem 1238 a z této doby pochází zachované jádro stavby - loď a spodní část věže. Původní vchod byl umístěn v severní stěně lodě. Ke kostelu přistavěn gotický polygonální presbytář se sakristií. V jeho datování se literatura neshoduje, podle D. Líbala pochází ze 2. třetiny 14. století, B. Samek datuje přestavbu do doby po r. 1446. Oporou mu je erb pánů z Olbramovic na svorníku presbytáře, D. Líbal jej však považuje za dodatečně osazený a v dataci vychází z tvarosloví klenby. Presbytář byl osvětlen pěti vysokými gotickými okny, v roce 1772 zazděnými. Dvě krajní byla znovu obnovena v roce 1835 v jiném tvaru a velikosti, zbylá tři byla v roce 1973 odhalena z vnější strany jako slepá. Také věž prošla barokními stavebními úpravami a v druhé polovině 17. století v ní byl prolomen nový vchod do kostela. Na jižní straně lodě se nachází na fasádě sluneční hodiny, o jejichž původu…  číst dále

František Nevoral (doplněno redakcí), 21.7. 2013

Půdorys místa

půdorys kostela, černě románská fáze, šrafovaně gotická
© B. Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska, část 2. [J/N], Academia, Praha 1999
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Třebíč  (TR), Lipník

Místa v okolí

 Lhota u Lipníka
 Lykodery
 Ratibořice
 Myslibořice
 kostel sv. Lukáše
 Výčapy
 Valeč
 Valeč
 kostel sv. Václava
 Krhov
 Plešice
 pivovar
 Kozlov
 Holoubek
 socha sv. Floriána
 socha sv. Vendelína
 pivovar
 Hrotovice
 kostel sv. Vavřince
 Lesůňky
 Městská věž
 kostel sv. Martina
 akciový pivovar
 Dalešice
 Černý dům
 Hrádek
 Stařík
 židovský hřbitov
 Třebíč
 smírčí kříž
 Kokštejn
 Hostákov
 smírčí kříž
 Čalonice
 Sádek
 Mstěnice
 Pulkov
 zaniklá ves Mstěnice
 Mstěnice
 Litovany
 Biskupice
 Biskupice
 Čáslavice
 Čechočovice
 kaple sv. Víta
 Nárameč
 Krahulov
 Slatina
 Slatina
 Pyšel
 Babylon
 dům čp. 60
 Hostim
 Přeckov
 masné krámy
 Slatina
 kostel sv. Jiljí
 karner sv. Michala
 Moravské Budějovice
 Lipňany
 Lesonice
 Holý mlýn
 Čertův most
 Budišov
 Ocmanice
 Újezd
 Jakubov
 Rabštejn
 Zňátky
 Vesce
 Litohoř
 stará radnice
 fara
 hrobka Haugwitzů
 pivovar
 barokní most
 Vaneč
 Tavíkovice
 kostel sv. Barbory
 Okříšky
 Krnčice
 Dub
 Nové Syrovice
 Horní Kounice
Základní informace místa
ID místa: 11317
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 21.9.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama