dům U Bílého koníčka

Dnes stojí na jihovýchodní straně jižní uliční části náměstí. Dál na sever se uliční část náměstí postupně rozevírá do prostorného obdélného náměstí. Podélná osa domu je souběžná s náměstím ve směru severovýchod-jihozápad. Na severovýchodní straně přiléhá k mnohem vyššímu domu č.p. 62. Na jihozápadní straně k němu přiléhá přízemní zděný domek (trafika), taktéž č.p. 63, se sedlovou střechou. Na jižní straně tohoto domku vede z náměstí směrem k řece Oslavě ulička s bočním vjezdem do dvora za domem. Tudy se původně vjíždělo zděnou bránou do prostorného dvora hostince, který zahrnoval i prostor dnešní uličky. Severozápadní průčelí domu je osmiosé. Z náměstí se do domu vstupuje hodnotným renesančním portálem ve čtvrté ose od severovýchodu. Střecha domu je sedlová, na jihozápadní straně ukončená zděným renesančním střešním štítem. Obdobný střešní štít byl ještě v roce 1885 i na protější straně (zdroj, fotokniha F. Gregor, J. Polehla, 2020). Oba štíty a střecha domu byly v té době vyšší. Někdy v období 1885-1904 byly sníženy a č.p. 62 se přimklo k č.p. 63. Ze zadního jihovýchodního průčelí vystupuje krátké obdélné čtyřpodlažní boční křídlo. Sedlová střecha křídla navazuje na hlavní střechu domu. Křídlo stojí mimo středovou osu průčelí blíž k severovýchodu. Na severovýchodní konec domu navazuje hospodářská budova, která uzavírá boční severovýchodní stranu dvora. Na konci dvora na ni v pravém úhlu navazuje další hospodářské stavení. V tomto rozsahu jsou všechny budovy vyznačeny na císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1825. Dnešní lichoběžný dvůr je zmenšený o uličku. Na jihozápadní straně jej uzavírají ocelové haly a u domu je ocelová brána vjezdu z uličky. Severozápadní průčelí domu je nečleněné. Korunní římsa je profilovaná, na obou rozích je hladké štukové armování. Obdélná okna v patře mají původní kamenné renesanční lištové ostění s parapety a jednoduchými vodorovnými návojovými římsami. Shodné ostění má i dvojice oken v přízemí po obou stranách vstupního portálu. Obdélný kamenný renesanční portál (edikula) má po stranách bosované polosloupy. V nadpraží je soudkový vlis, uprostřed přerušený stupňovaným klenákem. Ve středu klenáku je maskaron v podobě lví hlavy. V horní části nadpraží je vodorovná návojová římsa. Nad portálem je mezi okny patra zavěšena kovová replika renesančního domovního znamení s bílým koníčkem. Na severním konci průčelí a mezi pátou a šestou osou jsou na zdi lampy veřejného osvětlení. Zbylá okna přízemí byla nahrazena nevhodnými obchodními výlohami. Krátké jihozápadní průčelí domu je tříosé. Okna v patře nad střechou domku s trafikou mají renesanční kamenná ostění podobná oknům hlavního průčelí. Okno nejblíže k náměstí je slepé. Jedno okno je také v přízemí za domkem s trafikou. Nad okny patra je šikmo převislá hladká korunní římsa se střešní krytinou. Střešní štít je hlubokými lizénami rozdělen do sedmi polí. Ta jsou přibližně ve třetině výšky předělena zalamovanou pásovou římsou. Nad ní je mezi lizénami trojice zapuštěných obdélných oken. Střední dvojici lizén korunuje dvojdílná hranolová římsa se střešní krytinou. Spodní část římsy je nad lizénami zalamovaná. V trojúhelné vrcholové části štítu je čtvrtkruh se třemi paprsky. Jde o fragment původní výzdoby před snížením štítu na přelomu 19. a 20. století. Jižní část nádvorního průčelí domu je tříosá. V patře a přízemí jsou obdélná okna s kamenným renesančním ostěním podobným oknům hlavního průčelí. V přízemí střední osy je renesanční vstupní portál s plochým nadpražím a lištovým kamenným ostěním. Čelní jihovýchodní průčelí bočního křídla domu je dvouosé. Ve druhém a třetím podlaží jsou obdélná okna s kamenným renesančním ostěním. Okna obou os jsou v různé výšce, patrně je zde schodiště. Okno v jižní ose druhého podlaží vzniklo zazděním spodní části renesančního vstupního portálu s plochým nadpražím a obdélným nadsvětlíkem. Ve čtvrtém podlaží je dvojice malých zapuštěných čtvercových oken se šambránou. Podobná dvojice oken je na této úrovni i v boční zdi křídla. Jedno podobné okno je i ve střešním štítu. Sklepy domu mají valenou kamennou klenbu. Při úpravách ve druhé polovině 20. století byly v přízemí vybourány některé příčky. Vznikl tak větší valeně klenutý prostor se styčnými lunetami..

Hostinec byl ale více známý pod jménem U Prágrů. Od roku 1958 je na seznamu kulturních památek. V roce 1961 byl necitlivě upraven na obchodní dům. Od roku 1990 je součástí městské památkové zóny. Dvůr za domem a k domu přilehlý domek s trafikou č.p. 63 jsou chráněny pouze v rámci městské památkové zóny..