K přechodu široké nivy Ohře byla v letech 1845–53 postavena komunikace, skládající se ze tří kamenných mostů a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Ten v letech 1908–9 nahradil jeden z prvních betonových mostů v Čechách.
Silniční most v Postoloprtech
V rámci stavby císařské silnice z Prahy přes Slaný, Louny a Chomutov na saské hranice bylo nutno překonat i často zaplavovanou širokou nivu Ohře u Postoloprt. V letech 1845–53 bylo proto zřízeno přemostění, které se skládalo ze tří kamenných obloukových mostů (osm a pět polí na pravém břehu, osm polí na levém břehu) nad inundačním územím a řetězového mostu přes vlastní řečiště. Mezi jednotlivými mosty a terasami na obou březích inundační kotliny byly nasypány náspy. Přemostění sloužilo beze změn do počátku 20. století. Narůstající silniční doprava a zhoršující se stav řetězového mostu vedly k jeho náhradě trojpolovým obloukovým mostem o rozpětí 28,1 + 31,4 + 28,1 m se střídmým secesním dekorem. Most je jednou z nejstarších betonových staveb svého druhu v Čechách. Po postavení obchvatu Postoloprt koncem 70. let 20. století vede po mostě již jen silnice III. třídy z Března u Loun do Postoloprt. Kamenné obloukové mosty byly někdy v té době zhyzděny betonovým torkretem. Most nabízí výhledy na hlavní dominanty města.
Ivan Grisa, 3.1. 2010
