Památník Strousbergovy železnice
© Kantor 508 Jk 01/2024
Trať měla začínat v kamenouhelném revíru severně od města Mirošov, v místech zvaných Čtrnáctka. Na úseku trati Mirošov-Dobřív však stavební práce nebyly nikdy zahájeny. První pozůstatky dráhy je proto možné objevit až na jihovýchodě od současné zástavby obce Dobřív a hranice lesa, kde se nachází výrazný 2 metry vysoký násep. Další pozůstatky dráhy nacházíme východně od obce Dobřív na okraji lesa u autobusové zastávky Dobřív–chaty. V tomto navazujícím úseku přechází těleso dráhy z náspu do zářezu, ve kterém pokračuje až k Lednému potoku. Most přes potok patrně nebyl postaven. Poté trať pokračuje mělkým zářezem a v jednom místě se dokonce rozšiřuje do podoby rozestavěné tříkolejné stanice. Následně těleso dráhy přechází na násep a směřuje k silnici II/117 Dobřív-Strašice, kterou kříží na pravou stranu lesního komplexu. Dále následuje úsek dráhy, který přechází v zářez 365 m dlouhý a 13 m široký. Na protější straně silnice… číst dále
Strousbergova železnice nese jméno pruského podnikatele Bethela Henryho von Strousberga (1823-1884). Výstavba Strousbergovy železnice začala v roce 1872. Cílem dráhy bylo propojit nově vybudované závody, tj. železárnu v osadě Františkov u města Zbiroh, ocelárnu a válcovnu na Borku u obce Kařez, vysoké pece v obci Strašice a koksovny u města Mirošov. Hlavní ložiska železné rudy se tehdy nacházela při této dráze v obci Zaječov pod vrchem Hromovka, v okolí obce Strašice a nedílnou součástí panství byla také bohatá ložiska černého uhlí u města Mirošov. Dráha měla být dlouhá cca 27 km včetně tří odboček. V roce 1873 došlo k jejímu napojení na Českou západní dráhu pomocí odbočky směřující do současné vlakové stanice Kařízek. Druhé napojení této železniční dráhy mělo být v uhelné pánvi severně od města Mirošov, kde již od roku 1869 končila tehdejší vlečka Mirošovské těžařské společnosti. Než však došlo… číst dále
|
Přihlášení |
