Křemýž

Střed budovy tvoří rizalit, který předstupuje boční křídla o jednu okenní osu. Rizalit poté převyšuje boční křídla o jedno patro, které je tvořeno trojosou nástavbou a balustrádami po stranách. Průčelí je členěno pilastry. V polích mezi pilastry se nacházejí obdélné okenní otvory rámované šambránami s předokenními kordonovými římsami. Nad nimi se nachází nadokenní římsy. Rizalit průčelí je členěn v prvním patře dórskými pilastry. Přiléhá na ně průběžná římsa, na kterou dosedají sdružené pilastry zakončené kládím a korunní římsou. Korunní římsa ve středu tvoří štít, ve kterém je vsazen erb. Okna v rizalitu mají nadokenní segmentové římsy. Ve střední ose průčelí se nachází dvouramenné schodiště. Ve stejné ose se nad schodištěm nachází půlkruhový balkon, ohraničený litinovým zábradlím. Boční průčelí zámku člení tři okenní osy, která jsou tvořena stejně a dodržují schéma hlavního průčelí. Severní průčelí zámku směřuje do rozsáhlého zámeckého parku. Je tvořeno jedenácti okenními osami. Boční části jsou tvořeny čtyřmi osami. I zde se nachází trojboký rizalit, který je tvořen pěti osami, z toho jedna osa tvoří jeho čelo. Průčelí v zásadě dodržuje schéma jižního průčelí, pouze v krajních osách jsou pilastry zdvojeny. Trojboký rizalit vrcholí nástavbou, která je ukončena stanovou střechou. Na tomto průčelí se rovněž nachází balkon. Balkon je podpíraný třemi klenbami. Klenby jsou dělené přechody do mělkých rizalitů. Přední klenba vystupuje do popředí nejvíce, po stranách je členěna pásovitými prvky zdi. Celý zámek je zastřešen valbovou střechou. Na reprezentativní objekt navazuje na jihovýchodním průčelí spojovací krček zastřešený valbovou střechou směrem na sever jednou zalamovaná fasáda je prolamována v patře rozměrnými okny. Blíže k jihu jsou dvě, k severu tři, z nichž prostřední je francouzské a slouží ke vstupu na pilíři nesený pochozí balkon. Na spojovací krček navazuje zhruba obdélná hmota jižního křídla složená z několika navzájem propojených hmot obdélného půdorysu. První ke koutu nejbližší díl má tři nadzemní podlaží s osmi okenními osami. Ve druhé ose zprava v přízemí je vstup přes kryté valbově zastřešené zádveří. Fasáda do parku je členěna pilastry a kordonovými římsami. Okna prostředního podlaží jsou zdůrazněna nadokenní římsou. Na trojpodlažní hmotu navazuje úzký dvouosý objekt o dvou nadzemních podlažích se samostatnou střešní konstrukcí. Na tento objekt navazuje přízemní na obdélném půdorysu postavená přístavba. Všechny střechy jsou valbové, až na nízkou přístavbu s červenou taškovou krytinou. Na přístavbě je střecha plechová. Fasáda celého objektu je světle žlutá s bíle provedenými zdobnými články..

Později panství vlastnili Věžníkové z Věžník a Ledebourové, kteří zámek drželi až do r. 1945. Říšský hrabě Klement August Ledebour-Wicheln v letech 1800-1805 zámek rozšířil o druhé patro a klasicistní rizalit v průčelí. Po polovině 19. století bylo za Adolfa Benna Ledeboura jihozápadní průčelí doplněno novogotickými prvky. Kolem zámku vznikl park. Po 2. světové válce bylo v zámku provozováno zdravotnické zařízení pro léčbu plicních chorob, které tam fungovalo do konce 50. let. Poté tam byla léčebna dlouhodobě nemocných. Přestože v r. 1993 byl objekt zrekonstruován, byl již v r. 1996 ukončen provoz léčebny. Zámek připadl tehdejšímu okresnímu úřadu v Teplicích a v r. 2003 pak Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten celý areál tvořící 7 budov a zámecký park v r. 2005 prodal soukromé společnosti, kterou vlastní člen královské rodiny z Abú Zabí (součást Spojených arabských emirátů). Zámek a park jsou však nevyužívané, uzavřené veřejnosti a chátrají stejně jako řada dalších nemovitostí v Teplicích, které společnost vlastní. Zámek je i s parkem a blízkým panským domem zapsán od r. 1958 v seznamu kulturních památek ČR..