
Krematorium bylo postaveno jako klasicistní chrám a jeho půdorys se nápadně podobá brémskému zařízení tohoto druhu. Střed je tvořen čtvercovou obřadní síní s podkovovitou apsidou a přilehlými místnostmi. Připomíná tak i křesťanský kostel. Vstup je výrazně předsazen směrem ven a tvoří jej čtyři sloupy nesoucí tympanon s nápisem PAX. Rohy krematoria jsou tvořeny čtyřmi pylony s komíny, které zakončují válcovitá tělesa zdobená reliéfní výzdobou. Obřadní síň byla výjimečná tím, že na konci smutečního obřadu nemizela rakev s nebožtíkem dozadu ale dolů.
Mostecké krematorium bylo postaveno v letech 1923 až 1924 stavitelem Antonem Switilem, který byl současně vedoucím mosteckého stavebního úřadu, podle návrhu vídeňského architekta Augusta Kirsteina. Okolí krematoria, urnové háje a rozptylové loučky budoval až do konce druhé světové války stavitel Adolf Pickenhan. Krematorium bylo postaveno na okraji nové městské čtvrti a bylo proto spojeno s centrem Mostu elektrickou drahou. Jezdila sem tramvaj číslo 2 od nádraží a od roku 1930 zde stavěl i autobus z Mostu do Havraně. Provoz zde skončil v sedmdesátých letech dvacátého století, od roku 1987 bylo krematorium zapsáno na seznam nemovitých kulturních památek. V letech 1995 až 97 byla provedena rekonstrukce a dnes je zde expozice k uctění obětí z pracovních a koncentračních táborů druhé světové války.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.