Sochu tehdy čerstvě svatořečeného zemského patrona nechala po roce 1730 před vjezdem do zámku postavit Barbara von Löwenegg jako výraz pokání za nekonformní společenský život, který zde vedla v předchozích letech. Zpodobnění světce se poněkud vymyká z dobových standardů.
Hlavní obrázek místa
Socha od jihozápadu, v pozadí zámecká barokní sýpka
© Ivan Grisa 05/2011

Socha svatého Jana Nepomuckého před zámkem Nový hrad v Jimlíně

Nový hrad se roku 1715 stal majetkem Barbary von Löwenegg, rozené de Tondeur. Šlechtična proslula značně nekonvenčním životem, který zde vedla za nepřítomnosti svého manžela. Ten byl vázán povinnostmi u vídeňského dvora, takže Barbara nalézala v samotě útěchu hned u dvou bratrů z rodu Michnů z Vacínova, Ferdinanda a Gottlieba Sabalda. Po stížnostech manžela zasáhl prostřednictvím hejtmana žateckého kraje císař Karel VI.: hraběnka byla internována u pražských voršilek a oba Michnové museli zaplatit značné pokuty. Po usmíření s manželem se Barbara na Nový hrad vrátila, jako výraz pokání nechala před vjezdem do zámku vztyčit sochu tehdy čerstvě kanonizovaného Jana Nepomuckého. Sama socha je podobně jako důvod jejího vzniku značně nekonvenční. Postoj a rozmístění atributů se výrazně odlišuje od kánonu, zavedeného Brokoffovou sochou na pražském Karlově mostě, který respektovala většina barokních zpodobení patrona zpovědního tajemství a ochránce proti pomluvám. Prostovlasý světec bez svatozáře se pravou nohou opírá o alegorii zeměkoule. Socha byla rekonstruována v rámci prací na zámku a v jeho bezprostředním okolí.
Ivan Grisa, dle R. Anděl (ed.): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (III) Severní Čechy, Svoboda 1984, 22.5. 2011
Ústecký kraj,  Louny  (LN), Jimlín

Místa v okolí

 Nový hrad
 Hradiště
 kostel sv. Václava
 Hřivice
 Cítoliby
 vodárenská věž
 kostel sv. Petra
 silniční most
 městské hradby
 barokní špitál
 kostel sv. Mikuláše
 Postoloprty
 pivovar
 Lipno
 židovské ghetto
 Louny – MPR
 Drahúš
 židovský hřbitov
 kostel Matky Boží
 Mradice
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Havla
 inundační most
 Lenešice
 kostel sv. Matouše
 Hradiště
 Divice
 menhir Zakletý mnich
 Travertinová kupa
 kostel sv. Klimenta
 kaple sv. Anny
 Strkovice
 Tuchořice
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Jiljí
 Blšany u Loun
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Matouše
 sýpka
 Vinařice
 Vršovice
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Martina
 Kozojedy
 Stekník
 Pravda
 kostel sv. Martina
 Třeskonice
 Bitozeves
 Domoušice
 kaple sv. Václava
 fara
 Dřevíč
 kostel sv. Martina
 Líčkov
 Rychvald
 kostel sv. Kateřiny
 Toužetín
 Roviny, Na Rovinách
 kostel Všech svatých
 Dobříčany
 kaple sv. Prokopa
 Rybňany
 větrný mlýn
 Oblík
 kaple sv. Jiří
 kostel sv. Havla
 Písečný vrch
 menhir Baba
 kaple sv. Jiří
 Džbán
 Hřivčice
 Brník
 Žerotín
 Panenský Týnec
 kostel sv. Jiří
 Staňkovice
 kostel sv. Markéty
 židovský hřbitov
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Václava
 Blažim
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Václava
 židovský hřbitov
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Blažeje
 fara
 socha sv. Linharta
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Václava
 zichovecký kromlech
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Jiljí
 Bělušice
 kostel Všech svatých
 Chmelový maják
 synagoga
 Líský
 Stará papírna
 kostel sv. Martina
 městské hradby
 evangelický kostel
 Tobiášův vrch
 mlýn
 Pátek
 kostel sv. Martina
 Libčeves
 pivovar Liebshausen
 Žiželice
 židovský hřbitov
 cihlářská pec
 kaple sv. Antonína
 kaple Panny Marie
 Velemyšleves
 Želeč
 mlýn na Ohři
 Koštice
 Kornhauz
 kostel sv. Jakuba
 kamenný kříž
 kaple sv. Václava
 pivovar
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vavřince
 Ostrov
 kostel sv. Václava
 boží muka
 socha sv. Václava
 zvonička
 Dub
 kostel sv. Václava
 synagoga
 Humniště
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Marka
Základní informace místa
ID místa: 9887
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: socha, monument
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.9.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama