Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.
Hlavní obrázek místa
© František Kinař 05/2017
Vinařice, založené na nepravidelném protáhlém půdorysu, jsou uváděny již v r. 1238. Kostel stojící na vyvýšenině u západního okraje obce, obehnané ze tří stran opěrnou zdí z kamenných kvádrů, je zmiňován až k r. 1356. Původně gotická stavba byla v 18. století (v letech 1746 až 1751) výrazně zbarokizována a k západnímu průčelí byla přistavěna hranolová věž. Zdivo západní věže se ve spodní rovnoměrně rozšiřuje, zřejmě vzhledem k malé stabilitě podloží. Boční nároží západního průčelí lodi u věže jsou zaoblená, fasádu lodě člení lizénové rámce a pilastry. Stěny lodi prolamují jednoduchá půlkruhovitá okna. K severní straně presbytáře a nároží lodi je přistavena sakristie s kamenným portálem ve východní stěně. Pětiboký gotický presbytář má tři okna zazděná, dvě okna barokně upravená a s půlkruhovým záklenkem jsou otevřená. V jednom zazděném okně je patrno zachované gotické kamenné (opukové) ostění. Presbytář stabilizují opěráky z kamenných kvádrů s dvěma kamennými stříškami. Presbytář je sklenut jedním polem křížové klenby, vlastní uzávěr paprsčitou žebrovou klenbou. Žebra se stýkají v okrouhlých svornících. Loď kostela je plochostropá, zděná kruchta na dvou pilířích je podklenuta valenou klenbou. V podkruchtí se vchází do prostoru božího hrobu. Vnitřní zařízení tvoří hlavní oltář a dva boční protějškové oltáře, rokokové z r. 1781. Obraz sv. Jiljí z 2. poloviny 18. století na hlavním oltáři pochází od J. Kramolína. Na konzolách stojí barokní sochy bl. Podivena, sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína. Kazatelna je klasicistní, varhany pocházejí z konce 18. století. Mobiliář doplňuje kamenná barokní křtitelnice. Kostel prošel v poslední době opravou vyjma presbytáře, v jehož zdivu jsou četné trhliny dané statickými poruchami.
Jaroslav Valečka , 6.6. 2011
Ústecký kraj,  Louny  (LN), Vinařice

Místa v okolí

 Vinařice
 Divice
 Kozojedy
 kaple sv. Václava
 Dřevíč
 Rychvald
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Havla
 Hřivice
 Žerotín
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Markéty
 Cítoliby
 vodárenská věž
 Toužetín
 Líský
 kostel sv. Martina
 Hradiště
 fara
 větrný mlýn
 Domoušice
 kostel sv. Jiří
 Panenský Týnec
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Klimenta
 zichovecký kromlech
 Nový hrad
 Pravda
 kaple sv. Blažeje
 sýpka
 kostel sv. Matouše
 Kornhauz
 Hradiště
 Blšany u Loun
 kostel sv. Mikuláše
 Ostrov
 Džbán
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Roviny, Na Rovinách
 kostel Matky Boží
 Hřivčice
 Louny – MPR
 kostel sv. Václava
 městské hradby
 kostel sv. Mikuláše
 barokní špitál
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Vavřince
 inundační most
 Krušovice
 Lipno
 Humniště
 Vršovice
 kostel sv. Prokopa
 Louštín
 kostel sv. Václava
 menhir Baba
 Travertinová kupa
 kaple
 kostel sv. Matouše
 archeologický skanzen
 Tuchořice
 Svídna - zaniklá ves
 kostel sv. Víta
 kaple
 Třeskonice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Kateřiny
 Třebíz
 kaple sv. Martina
 Cífkův statek
 Šubrtův statek
 menhir Kamenný muž
 kostel sv. Havla
 Mackova hora
 Klobuky
 Lenešice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Gotharda
 Mradice
 kostel sv. Víta
 silniční most
 kaple sv. Anny
 Kobylníky
 Malíkovice
 kostel Všech svatých
 Drahúš
 Postoloprty
 pivovar
 židovské ghetto
 Peruc
 Oldřichův dub
 menhir Zakletý mnich
 Muzeum české vesnice
 stará radnice
 kostel sv. Markéty
 stará radnice
 nová radnice
 synagoga
 Železniční muzeum
 Husův sbor
 kaple sv. Anny
 Strkovice
 kaple sv. Isidora
 Čeradice
 Líčkov
 kaple
 socha sv. Linharta
 kaple sv. Václava
 fara
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Martina
 zvonice
 kaple
 zvonice
 Řisuty
 Neprobylice
 Neprobylice
 Pátek
 mlýn
 Hradečno
 Vraný
 Stekník
 Vraný
 Slánská brána
 kaple sv. Rozálie
 Stradonice
 Stradonka
 kostel sv. Martina
 dub svatého Václava
 kostel sv. Václava
 Bílý Újezdec
 socha sv. Blažeje
 křížový kámen
 obelisk
 Sobín
 kaple sv. Václava
 mlýn na Ohři
 kamenný kříž
 Koštice
 Olešná
 Bitozeves
 kostel sv. Martina
 kostel Všech svatých
 Levousy
 kostel sv. Václava
 Šebín
 Klímův mlýn
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Havla opata
 kostel sv. Jakuba
 socha Ecce Homo
 Evaň
 kaple sv. Josefa
Základní informace místa
ID místa: 10055
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 28.11.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama