Najštejn

Okolí je nádherné, výhled na Jirkovskou přehradu a kus severočeského kraje. V okolí jsou porosty starých buků..

Do dnešní doby se zachovaly pouze hromady kamenů, vodní příkop a propadlá podzemní chodba. Po roce 1989 byl hrad poničen německými hledači pokladů (jámy, pobořené zbytky zdí apod.).Dnes hrad pomalu splývá s okolní zajímavou přírodou, jakou by mnohý u Chomutova nečekal. Místo samotné je porostlé staletými buky a je z něj nádherný výhled na Jirkovskou přehradu a část severočeského kraje.

Ten prodal nedalekou ves Březenec Řádu německých rytířů. Hrad poté připadl k Chomutovu a zanedlouho byl opuštěn. Hrad využil příhodného skalního útvaru na konci ostrožny. Jeho vnitřní areál za příkopem se dělil do dvou částí, mezi nimiž se v prohlubni nacházela studna. Na přední části stál dvouprostorový palác. Na povrchu zadní části nejsou dnes jasně patrné pozůstatky zástavby, pouze jedna drobná proláklina je uzavřena baštovitou zídkou se střílnou neurčitého stáří. Původně nevelký hrad společně s horší obranyschopností přiměly majitele k myšlence rozšíření. Z velkých plánů se podařilo uskutečnit pouze vyhloubení nového mohutného čelního příkopu, který až na ponechaný můstek s přístupovou cestou, přepažil celou ostrožnu. Kámen vylámaný z příkopu byl vyházen po jeho obou stranách se záměrem použít jej jako stavební materiál. K tomu však již nedošlo, hromady balvanů a útržků skal zde nalezneme dodnes. Prvá fáze zástavby náleží nejspíše mezi hrady s palácem jako hlavním obranným i obytným objektem. Tato dispozice byla použita i na nedalekém Novém Žeberku, kde se rovněž nachází výrazné, leč nedokončené opevnění. Příčinu, z jaké byly oba tyto sousední hrady poměrně záhy po zahájení přestavby opuštěny, neznáme..

1363. Po Jetřichovi zdědili hrad se statkem pozůstávajícím ze vsí Březenec a Čáslav (dnes Střáž) jeho synové a pak další potomci, z nichž se jako poslední uvádí Fricolt, který v r. 1381 prodal Březenec řádu německých rytířů v Chomutově a zřejmě byl ještě ve 14. století opuštěn. V 70. letech 19. století byly zde ještě patrné základy věže, zbytky zdí, části valů a příkopy. Dnes se zachovaly jen zcela nepatrné zbytky základů a valů.

Na vstupní straně byla šíje přeťata příkopem a valem. Vnitřní plocha hradu se dělila do dvou výškově různých částí oddělených depresí s tesanou cisternou. Na vyvýšenině blíž vstupu se na severní straně hned nad příkopem rozkládal rovnoběžně s osou ostrožny dvouprostorový palác. Hned pod ním (v severní části zmíněné deprese) se nachází terénní nerovnosti zřejmě po další (hospodářské??) stavbě. V jižní části prolákliny je cisterna. Východním směrem je ostrožna ukončena dolů kolmo spadajícím skaliskem bez stop jakékoli zástavby. Pouze malá rozsedlina zde je překlenuta zídkou se střílnou. Stísněný prostor hradu a pohodlný přístup k němu od západu byl patrně důvodem pro snahy o rozšíření areálu o opevněné předhradí. Ve značné vzdálenosti od jádra byl vyhlouben čelní příkop, který s výjimkou vstupního můstku přepažil celou ostrožnu. Vylámaný kámen byl vyházen do míst vznikajícího předhradí (či snad nového hradu???), kde měl být použitý jako stavební materiál. K dokončení přestavby a rozšíření hradu z neznámých důvodů (stejně jako na nedalekém Novém Žeberku) již nedošlo, hrad byl totiž brzy po roce 1381 opuštěn. Roku 1323 je připomínán Jetřich z Alamsdorfu, jež byl pravděpodobně i zakladatelem hradu. Z jeho synů – Jetřich, Jindřich, Jan a Huk – zdědili hrad dva posledně jmenovaní. Logickou domněnkou může být to, že právě v době jejich vlastnictví došlo k počátku snah o rozšíření Najštejna. Roku 1363 jsou oba uvedeni jako zakladatelé oltáře v březeneckém kostele. Kdo zdědil hrad po nich není známo, roku 1381 je však Březenec prodán Frycoltem z Alamsdorfu Chomutovu. Je velmi pravděpodobné, že v této době byl k Chomutovu připojen i Najštejn, což vedlo k jeho následnému opuštění a zániku. Areál hradu je dnes porostlý listnatým lesem, zůstaly dochovány hluboké příkopy, zbytky valů, terénní nerovnosti po zástavbě jádra a hromady kamene vytěženého z prvního příkopu. Proč byl hrad opuštěn a důvod snahy o jeho rozšíření není znám, vše by mohl objasnit podrobný výzkum..