fara a kostel
© Luděk Vláčil 09/2020
Ves Frain, česky Vranov, vznikla jako podhradí pohraniční pevnosti střežící moravsko-rakouskou hranici a je prvně doložena r. 1323. Hrad na 80 m vysoké skále nad řekou Dyjí je však poprvé zmiňován již r. 1100 a během staletí se změnil na honosný zámek. Podhradní ves byla r. 1516 povýšena na městečko, což odpovídá pozdějšímu označení městys. Tento status byl Vranovu obnoven r. 2006. Výše proti toku řeky nad městysem byla v letech 1930-1933 vybudována 60 m vysoká přehradní hráz, která vytvořila 30 km dlouhé jezero, a Vranov se tak stal jedním z center významné rekreační oblasti.
Městysem prochází silnice II/398, která vede od Jevišovic do pohraničního Šafova. Nejbližší železniční zastávka Šumná na trati 241 z Okříšek do Znojma je vzdálena asi 7 km.
I když je vranovský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie dominantou městyse a hodnotnou památkou církevní architektury, nemůže ani zdaleka konkurovat významné siluetě zámeckého komplexu, který vévodí celému okolí. S ohledem na první zmínky o zdejším osídlení má i kostel velmi starou historii, postaven byl již v první polovině 13. století, během dalších let pak postupně rozšiřován. ...Tehdejší podobu kostela ale neznáme, protože byl v roce 1645 vydrancován Švédy, původní románsko-gotické základy jsou ale dodnes dochovány v obvodových zdech. K barokní přestavbě kostela do současné podoby došlo kolem roku 1685, finančně se na ní podíleli z velké části tehdejší majitelé vranovského panství, hrabata Althannové. Rod Althannů přispíval k údržbě i vybavení kostela i v následujících desetiletích. Svědčí o tom například oltářní obraz Panny Marie, který farnosti věnovala hraběnka Marie Anna Althannová, rozená Pignatelli. K zázračným vlastnostem tohoto obrazu se váže pověst spojená s císařem Karlem VI., který na Vranově několikrát pobýval. Z interiéru kostela si zaslouží zmínku také gotická křtitelnice, barokní sochařská výzdoba nebo obraz sv. Jana Nepomuckého z dílny znojemského malíře F. A. Maulbertsche na bočním rokokovém oltáři. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je na seznamu památek zapsán od roku 1958, součástí památkové ochrany je i barokní fara naproti kostelu. Do památkové péče areálu je zahrnuta i kaple sv. Ondřeje jižně od kostela, která i přes barokní úpravy nezapře svůj románský původ (sloužila jako kostnice). Existenci někdejšího hřbitova za kostelem zrušeného v 19. století dokládá několik málo dochovaných náhrobních kamenů a především socha Panny Marie. Pravidelné bohoslužby se v kostele Nanebevzetí Panny Marie konají ve čtvrtek odpoledne a v neděli dopoledne..
|
Přihlášení |
