Hrad vznikl jako součást opevnění města Drosendorf kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Byl obléhán Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Po požáru v r. 1694 přestavěn na zámek. Dnes v majetku rodu Hoyos-Sprinzenstein.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 09/2016
Drosendorf nebo též Drosendorf an der Thaya (česky Drozdovice nad Dyjí) leží ve spolkové zemi Dolní Rakousy nedaleko hranice s Českou republikou. Chloubou tohoto městečka je zejména téměř kompletně zachovalé středověké opevnění, které je nejdochovanějším v celém Rakousku. Podél hradeb vede 2 km dlouhá poznávací stezka. K opevnění přiléhá areál zámku, jenž byl původně hradem navazujícím na systém městských hradeb. V zámku, jehož nádvoří je volně přístupné veřejnosti, se nachází penzion, taverna a vzdělávací centrum. Dnes je zámek stejně jako Eibenstein ve vlastnictví starobylého, původně španělského šlechtického rodu Hoyos-Sprinzenstein. Mezi další památky patří na náměstí stojící kostel sv. Martina a radnice s krásnou sgrafitovou fasádou. Nedaleko se nacházejí volně přístupné zříceniny hradů Thürnau a Eibenstein nebo za poplatek veřejnosti zpřístupněná rozsáhlá zřícenina hradu Kollmitz. Za navštívení stojí také zachovalý hrad Raabs nebo zříceniny okolních hradů Buchenstein a Gaber.
Luděk Vláčil, 25.9. 2016
historie

Hrad s vysokým bergfritem a palácem vznikl jako součást opevnění města Drosendorf (česky Drozdovice), které pravděpodobně kolem roku 1240 založil na vysokém ostrohu nad starší osadou s tvrzí rakouský vévoda Fridrich II. Babenberský řečený Bojovný. V roce 1278 před bitvou na Moravském poli obléhal město český král Přemysl Otakar II. Obranu města a hradu vedl Štěpán z Maisova (Stefan von Maissau). I když obléhání trvalo pouze 16 dní, než město padlo, poskytlo to Rudolfovu vojsku dostatek času k přípravě na bitvu a Štěpán z Maisova byl posléze za své zásluhy odměněn úřadem rakouského maršálka. Rudolfovým nástupcem se stal Albrecht I., jenž patrně kolem roku 1293 propůjčil drozdovický hrad do zástavy Oldřichovi z Capellenu. Jeho syn Jan se oženil s Kunhutou, dcerou Rudolfova švábského spolubojovníka Eberharda I. z Waldsee. Kunhutini bratři drželi v okolí Drozdovic několik vesnic a také další zeměpanský hrad Kollmitz…  číst dále

Luděk Vláčil- zdroj: publikace Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem- Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort -Jiří Kacetl, Petr Lazárek, David Molík, .http://www.muzeumznojmo.cz a další, 25.9. 2016

Warning: getimagesize(): Filename cannot be empty in /var/www/hrady/class/class.mistopudorys.php on line 86

Půdorys místa


© zdroj:http://www.imareal.sbg.ac.at/noe-burgen-online/result/burgid/1839
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Rakousko, Dolní Rakousko,

Místa v okolí

 městské opevnění
 radnice
 Thürnau
 Primmersdorf
 Gaber
 Eibenstein II
 kostel sv. Jiljí
 Eibenstein I
 Vratěnín
 poštovní stanice
 Uherčice
 Vratěnín
 Uherčice
 Frejštejn
 Kollmitz
 židovský hřbitov
 Oslnovice
 městské opevnění
 Raabs an der Thaya
 Cornštejn
 Bítov
 Rumburak
 Police
 kostel sv. Václava
 Ruegers
 Bačkovice
 Buchenstein
 Vlčí dvůr
 Vranov nad Dyjí
 měšťanský dům
 manufaktura
 jez
 Grundův mlýn
 kaple sv. Josefa
 Mniszkův kříž
 Hornice
 Vranovská přehrada
 Nové Sady
 kostel sv. Oldřicha
 Písečné
 židovský hřbitov
 Panenská
 Krokovice
 Nové Hobzí
Kontaktní informace
Schloss Drosendorf
Brigitte HÄCKEL
Schlossplatz 1
2095 Drosendorf
Tel: Tel: 0043-2915 - 2321-0
schloss-drosendorf@drosendorf.at
Základní informace místa
ID místa: 13114
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 6.10.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama