© Milan Caha 04/2012
Dvojice kamenných barokních sloupových božích muk, přenesených ke kostelu z míst, kde jim hrozilo zničení při plánovaných stavbách. Boží muka z druhé poloviny 18. století (dle datace na podstavci z roku 1770) byla přestěhována v roce 1980 a druhá, z první poloviny 18. století, v roce 1981. Kunžak je na tyto drobné sakrální památky bohatý, další troje boží muka zůstala na území obce na původním místě.
Boží muka – obecněVe 14.–17. století měla nejčastěji podobu žulového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou s křížem na vrcholu. Ač se oblast od oblasti jejich podoba mírně lišila, základní součásti – patku či sokl, sloup či dřík a kapličku či lucernu měla vždy. Na sloupu či na patce byly často znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Od období baroka až do počátku 20. století byla u nás častější boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem..
|
Přihlášení |
