Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.
Hlavní obrázek místa
Pohled na skalnatý výběžek s hrádkem a kaplí přes rybník od zámku
© Roman Řezáč 12/2006
Dobře dochované reliéfní zbytky menšího hrádku se nacházejí na poměrně ostře klesajícím krátkém výběžku se skalnatým ukončením, který vybíhá nad rybník, který se nachází na jihovýchodním okraji Budče. V areálu hrádku dnes stojí kaple P.Marie Sněžné. Ta je však v letních měsících téměř schovaná mezi stromy. Hrádek se nachází na opačné straně přes rybník než je Budeč a vede k němu cesta podél rybníka od odbočky směrem na Borovou.
Roman Řezáč, 3.1. 2007
popis

Hrádek zaujal poměrně krátký výběžek z náhorní planiny, která se rozprostírá směrem na jihovýchod. Od planiny ho oddělila dvojice obloukovitých příkopů a valů, dlouhých asi 60 m. Dnes jsou však částečně zavezené a valy přerušené, což je následkem novodobých úprav spojených s kapličkou. Příkopy jsou asi 7 – 10 m široké a dnes v nejzachovalejším místě asi 2 m hluboké oproti výšce valu. Za příkopy, a to ještě před jádrem, se nachází výrazný pahorek, na němž dnes stojí kaple a je tedy možné, že pro její účely byl částečně upraven. Má dnes rozměry přibližně 17 x 13 m. Až za ním se nachází jádro, které je však o 4 m níž a proto se dá s jistotou říct, že na zmíněném pahorku stála nějaká obraná stavba, snad věžovitého charakteru, jejíž ovládání bylo pro hrádek klíčové. Její obsazení případným nepřítelem by znamenalo s jistotou konec a nemožnost se dál aktivně bránit. Samotné jádro hrádku má přibližně trojúhelníkový tvar,…  číst dále

Roman Řezáč, 3.1. 2007

historie

Hrádek byl patrně sídlem rakouských pánů z Trnavy. Po Budči se v letech 1251-71 psal Wernard a Oldřich . Od poloviny 14.století patřil Budeč Ranožírovcům, jmenovitě se uvádí v roce 1346 Beneš z Budče. V roce 1538 se zmiňuje tvrz, ale tato informace se již vztahuje k blízkému zámku, který je následníkem pozdějšího sídla, vzniklého patrně po opuštění hrádku.

Roman Řezáč (dle M.Plaček 2001), 3.1. 2007

Půdorys místa

terénní náčrt
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Libri; Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • 1251 - 1271

    Hrádek byl patrně sídlem rakouských pánů z Trnavy.

  • 14. století

    Od poloviny 14.století patřil Budeč Ranožírovcům.

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Budeč

Místa v okolí

 Budeč
 kaple
 Knínice
 Horní Slatina
 Kyprův mlýn
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Krasonice
 Maškův mlýn
 Budíškovice
 rotunda sv. Václava
 Štěpkov
 Hradiště
 kaple sv. Magdaleny
 kaple
 Červený Hrádek
 Krumvald, Grünwald
 Budkov
 kostel sv. Martina
 Oponešice
 Zdeňkov
 Kapistránská lípa
 městské opevnění
 kostel sv. Stanislava
 boží muka
 Jemnice
 kaple sv. Kříže
 židovské ghetto
 židovský hřbitov
 Šášovice
 Bílkov
 Čížov
 Želetava
 Želetava
 Borek
 boží muka
 Štítky
 kostel Všech svatých
 Vimperk
 špitál
 Černíč
 Dačice
 Dačice
 radnice
 Radkov
 kostel sv. Vavřince
 mariánský sloup
 Dačice
 Radotice
 Hornice
 Sedlatice
 Kostelní Vydří
 židovský hřbitov
 Lesonice
 Dašovice
 Myslůvka
 Dyjice
 Bačkovice
 Panenská
 Mařenka
 Staré Hobzí
 Jakubov
 hrobka rodu Dalbergů
 Litohoř
 Police
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Dašovský mlýn
 parní mlýn
 Chvalkovice
 Oslednice
 Janovské Údolí
 kostel sv. Václava
 městské opevnění
 kostel sv. Anny
 Telčský dům
 kostel sv. Ducha
 boží muka
 synagoga
 Lannerův dům
 mariánský sloup
 kaple sv. Víta
 radnice
 Telč
 Štěměchy
 Nové Hobzí
 Nové Syrovice
 kostel sv. Oldřicha
 Čáslavice
 Cizkrajov
 Holý mlýn
 Nové Sady
 Krnčice
 Písečné
 židovský hřbitov
 Slavětín
 Krokovice
 Šiškův mlýn
 Čechočovice
Základní informace místa
ID místa: 4889
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 3.1.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama