Pohled na skalnatý výběžek s hrádkem a kaplí přes rybník od zámku
© Roman Řezáč 12/2006
Hrádek zaujal poměrně krátký výběžek z náhorní planiny, která se rozprostírá směrem na jihovýchod. Od planiny ho oddělila dvojice obloukovitých příkopů a valů, dlouhých asi 60 m. Dnes jsou však částečně zavezené a valy přerušené, což je následkem novodobých úprav spojených s kapličkou. Příkopy jsou asi 7 – 10 m široké a dnes v nejzachovalejším místě asi 2 m hluboké oproti výšce valu. Za příkopy, a to ještě před jádrem, se nachází výrazný pahorek, na němž dnes stojí kaple a je tedy možné, že pro její účely byl částečně upraven. Má dnes rozměry přibližně 17 x 13 m. Až za ním se nachází jádro, které je však o 4 m níž a proto se dá s jistotou říct, že na zmíněném pahorku stála nějaká obraná stavba, snad věžovitého charakteru, jejíž ovládání bylo pro hrádek klíčové. Její obsazení případným nepřítelem by znamenalo s jistotou konec a nemožnost se dál aktivně bránit. Samotné jádro hrádku má přibližně trojúhelníkový tvar,… číst dále
Hrádek byl patrně sídlem rakouských pánů z Trnavy. Po Budči se v letech 1251-71 psal Wernard a Oldřich . Od poloviny 14.století patřil Budeč Ranožírovcům, jmenovitě se uvádí v roce 1346 Beneš z Budče. V roce 1538 se zmiňuje tvrz, ale tato informace se již vztahuje k blízkému zámku, který je následníkem pozdějšího sídla, vzniklého patrně po opuštění hrádku.
Hrádek byl patrně sídlem rakouských pánů z Trnavy.
Od poloviny 14.století patřil Budeč Ranožírovcům.
|
Přihlášení |
