Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.
Hlavní obrázek místa
Pohled na skalnatý výběžek s hrádkem a kaplí přes rybník od zámku
© Roman Řezáč 12/2006
Dobře dochované reliéfní zbytky menšího hrádku se nacházejí na poměrně ostře klesajícím krátkém výběžku se skalnatým ukončením, který vybíhá nad rybník, který se nachází na jihovýchodním okraji Budče. V areálu hrádku dnes stojí kaple P.Marie Sněžné. Ta je však v letních měsících téměř schovaná mezi stromy. Hrádek se nachází na opačné straně přes rybník než je Budeč a vede k němu cesta podél rybníka od odbočky směrem na Borovou.
Roman Řezáč, 3.1. 2007
popis

Hrádek zaujal poměrně krátký výběžek z náhorní planiny, která se rozprostírá směrem na jihovýchod. Od planiny ho oddělila dvojice obloukovitých příkopů a valů, dlouhých asi 60 m. Dnes jsou však částečně zavezené a valy přerušené, což je následkem novodobých úprav spojených s kapličkou. Příkopy jsou asi 7 – 10 m široké a dnes v nejzachovalejším místě asi 2 m hluboké oproti výšce valu. Za příkopy, a to ještě před jádrem, se nachází výrazný pahorek, na němž dnes stojí kaple a je tedy možné, že pro její účely byl částečně upraven. Má dnes rozměry přibližně 17 x 13 m. Až za ním se nachází jádro, které je však o 4 m níž a proto se dá s jistotou říct, že na zmíněném pahorku stála nějaká obraná stavba, snad věžovitého charakteru, jejíž ovládání bylo pro hrádek klíčové. Její obsazení případným nepřítelem by znamenalo s jistotou konec a nemožnost se dál aktivně bránit. Samotné jádro hrádku má přibližně trojúhelníkový tvar,…  číst dále

Roman Řezáč, 3.1. 2007

historie

Hrádek byl patrně sídlem rakouských pánů z Trnavy. Po Budči se v letech 1251-71 psal Wernard a Oldřich . Od poloviny 14.století patřil Budeč Ranožírovcům, jmenovitě se uvádí v roce 1346 Beneš z Budče. V roce 1538 se zmiňuje tvrz, ale tato informace se již vztahuje k blízkému zámku, který je následníkem pozdějšího sídla, vzniklého patrně po opuštění hrádku.

Roman Řezáč (dle M.Plaček 2001), 3.1. 2007

Půdorys místa

terénní náčrt
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Libri; Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • 1251 - 1271

    Hrádek byl patrně sídlem rakouských pánů z Trnavy.

  • 14. století

    Od poloviny 14.století patřil Budeč Ranožírovcům.

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Budeč

Místa v okolí

 Budeč
 Knínice
 Horní Slatina
 kostel sv. Vavřince
 Krasonice
 Budíškovice
 Štěpkov
 kaple sv. Magdaleny
 Červený Hrádek
 Krumvald, Grünwald
 Budkov
 kostel sv. Martina
 Zdeňkov
 Oponešice
 Kapistránská lípa
 městské opevnění
 kostel sv. Stanislava
 boží muka
 Jemnice
 židovské ghetto
 židovský hřbitov
 Šášovice
 Bílkov
 Želetava
 Čížov
 Želetava
 Borek
 boží muka
 Štítky
 kostel Všech svatých
 Vimperk
 špitál
 Černíč
 Dačice
 Dačice
 Radkov
 radnice
 kostel sv. Vavřince
 mariánský sloup
 Dačice
 Hornice
 Sedlatice
 Kostelní Vydří
 židovský hřbitov
 Myslůvka
 Dyjice
 Lesonice
 Dašovice
 Panenská
 Bačkovice
 Jakubov
 hrobka rodu Dalbergů
 Staré Hobzí
 Litohoř
 Police
 židovský hřbitov
 Dašovský mlýn
 parní mlýn
 kostel sv. Václava
 Janovské Údolí
 Oslednice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Anny
 městské opevnění
 Telčský dům
 kostel sv. Ducha
 boží muka
 synagoga
 mariánský sloup
 Lannerův dům
 radnice
 kaple sv. Víta
 Štěměchy
 Nové Hobzí
 Telč
 Nové Syrovice
 Čáslavice
 kostel sv. Oldřicha
 Holý mlýn
 Cizkrajov
 Nové Sady
 Krnčice
 Písečné
 židovský hřbitov
 Slavětín
 Krokovice
 Čechočovice
Základní informace místa
ID místa: 4889
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 3.1.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama