Budeč

Příkopy jsou asi 7 – 10 m široké a dnes v nejzachovalejším místě asi 2 m hluboké oproti výšce valu. Za příkopy, a to ještě před jádrem, se nachází výrazný pahorek, na němž dnes stojí kaple a je tedy možné, že pro její účely byl částečně upraven. Má dnes rozměry přibližně 17 x 13 m. Až za ním se nachází jádro, které je však o 4 m níž a proto se dá s jistotou říct, že na zmíněném pahorku stála nějaká obraná stavba, snad věžovitého charakteru, jejíž ovládání bylo pro hrádek klíčové. Její obsazení případným nepřítelem by znamenalo s jistotou konec a nemožnost se dál aktivně bránit. Samotné jádro hrádku má přibližně trojúhelníkový tvar, velikosti asi 30 x 15 m. Je ukončeno skalkou a spadá prudce do rybníka. Oba delší boky jsou také dostatečně strmé, přesto byl na jihozápadním boku zřízen val a příkop, který se napojuje od konce jádra a stoupá až ke zmíněnému vyvýšenému pahorku před jádrem, k němuž se připojuje. Příkop je asi 12 a více metrů široký. Druhý, severovýchodní bok, příkop nechránil, ale naopak na této straně byl vstup do jádra. Nacházel se přibližně v půlce délky strany a cesta k němu stoupala po úbočí. Asi 25 m od hrádku, je u této cesty vidět krátký úsek valu, jímž možná cesta procházela a je tak i možné, že val pokračoval až k pahorku před jádrem a val tak obtáčel jádro z velké části i z této strany. Nejsou po něm však žádné památky. Jádro je dnes bez známek zdiva, ale je na něm několik výrazných prohlubní. Ty dvě největší se táhnou po jihozápadním boku a lze zde předpokládat palác.

Od poloviny 14.století patřil Budeč Ranožírovcům, jmenovitě se uvádí v roce 1346 Beneš z Budče. V roce 1538 se zmiňuje tvrz, ale tato informace se již vztahuje k blízkému zámku, který je následníkem pozdějšího sídla, vzniklého patrně po opuštění hrádku..