židovské ghetto

Židovské ghetto vzniklo v Jemnici pravděpodobně již v době založení města. Nejstarší písemná zmínka o zdejší židovské komunitě pochází z roku 1336 v souvislosti s útoky nežidovských obyvatel města na Židy. Ghetto bylo původně odděleno od zbytku města hradbou s příkopem, vcházelo se do něj třemi branami. Nacházelo se v prostoru dnešní Zámecké ulice a ulice U Templu. Většina původních domů má renesanční jádro, fasády domů však byly většinou necitlivě upraveny, a to zejména na konci 20. století. V ghettu stávala synagoga (ta poslední byla ze 17. století), židé měli svoji vlastní školu doloženou roku 1812. Nedaleko, v údolí pod ghettem, se nacházel i poměrně rozsáhlý hřbitov, založený pravděpodobně již ve 14. stol. Židovská komunita ve městě zanikla v květnu 1942, kdy byli všichni místní Židé odvezeni do Terezína. Brzo poté byla nacisty zbourána synagoga a zdevastován hřbitov. Starobylé náhrobní kameny byly použity k vydláždění ulice na Malé brance. V roce 1992 – 1993 byl židovský hřbitov nově upraven, na místě zbořené synagogy byl postaven pomník.