© Milan Caha 04/2024
Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou. Hranolový dřík je členěn jednoduchou římsou, nesoucí kaplici, která má velikost (výšku) stejnou jakou má dřík. Jak v dříku, tak v kaplici jsou na všech čtyřech stranách mělké niky, dnes ozdobené novodobými obrázky. Střecha je kryta taškami a zakončena dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.
Tento typ drobné sakrální památky se v našich zemích začal objevovat již v gotice, nicméně podle tradice se začala stavět už za knížete Boleslava na popud biskupa Vojtěcha. Kromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Boží muka představují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - sokl, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou… číst dále
|
Přihlášení |
