
Chrám je tvořen pozdně gotickým kněžištěm spojeným s barokní lodí působivé velikosti. Stavební celek doplňuje k severu připojená věž a barokní boční kaple na jihu. Věž je v dolní části čtyřhranná a v honí části přechází v osmibokou. Na vysoké jehlancové střeše věže je kříž s korouhví s nápisem L. O. 1589. V interiéru je pozdně barokní hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie z II. poloviny 18. století. Kostel obklopuje hřbitov obehnaný mohutnou kamennou zdí s opěráky. Do areálu se vstupuje od východu pozdně barokní bránou. Na jihu stojí jednopatrová barokní fara s vysokou valbovou střechou a se zdobenými obloukovými vraty do dvora.
Farnost v Langau se poprvé uvádí v první polovině 13. století, kdy ji po vymření hrabat von Pernegg získal benediktinský klášter Klein-Mariazell. Farnost Langau byla zjevně mezi faráři velmi oblíbená, protože v roce 1398 se kněz Michael von Grillenberg snažil protlačit do farnosti proti vůli opata z Klein-Mariazell. Dne 9. dubna 1427 byl při husitském vpádu upálen místní farář benediktin Petrus von Leesdorf. Dne 17. května 1530 farnost Langau od benediktinů koupil Johann Mrakesch von Noskau. Od tohoto roku patřil kostel drosendorfskému panství. Na počátku třicetileté války bylo Langau zpustošeno a kostel i domy zůstaly dlouho bez střech. V roce 1628 byl zřejmě chrám opraven. Někdy v 17. století byla postavena také, později přestavěná fara. V roce 1709 kostel vyhořel a v následujících letech byl barokně upraven. Z druhé poloviny 18. století pochází hlavní portál. Poslední požár zasáhl kostel v roce 1817. Během světových válek… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.