
Chrám je tvořen pozdně gotickým kněžištěm spojeným s barokní lodí působivé velikosti. Stavební celek doplňuje k severu připojená věž a barokní boční kaple na jihu. Věž je v dolní části čtyřhranná a v honí části přechází v osmibokou. Na vysoké jehlancové střeše věže je kříž s korouhví s nápisem L. O. 1589. V interiéru je pozdně barokní hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie z II. poloviny 18. století. Kostel obklopuje hřbitov obehnaný mohutnou kamennou zdí s opěráky. Do areálu se vstupuje od východu pozdně barokní bránou. Na jihu stojí jednopatrová barokní fara s vysokou valbovou střechou a se zdobenými obloukovými vraty do dvora.
Farnost v Langau se poprvé uvádí v první polovině 13. století, kdy ji po vymření hrabat von Pernegg získal benediktinský klášter Klein-Mariazell. Farnost Langau byla zjevně mezi faráři velmi oblíbená, protože v roce 1398 se kněz Michael von Grillenberg snažil protlačit do farnosti proti vůli opata z Klein-Mariazell. Dne 9. dubna 1427 byl při husitském vpádu upálen místní farář benediktin Petrus von Leesdorf. Dne 17. května 1530 farnost Langau od benediktinů koupil Johann Mrakesch von Noskau. Od tohoto roku patřil kostel drosendorfskému panství. Na počátku třicetileté války bylo Langau zpustošeno a kostel i domy zůstaly dlouho bez střech. V roce 1628 byl zřejmě chrám opraven. Někdy v 17. století byla postavena také, později přestavěná fara. V roce 1709 kostel vyhořel a v následujících letech byl barokně upraven. Z druhé poloviny 18. století pochází hlavní portál. Poslední požár zasáhl kostel v roce 1817. Během světových válek… číst dále