© Jan P. Štěpánek 07/2005
Jedinečná zachovaná stavba mlýna holandského typu z lomového kamene se šindelovou střechou byla postavena zednickým mistrem Franzem Czernym v roce 1862.
Tento stavitel měl na svědomí téměř totožný mlýn v nedalekém Retzu, kam provdal svoji dceru Jenoféfu za Johanna Bergmanna, syna tamějšího mlynáře.
Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1908 kdy začaly parní mlýny vytlačovat větrné. Poté byl mlýn vyklizen a jeho lopatky sundány. Až do roku 1930 sloužila budova mlýna jako klolářská dílna. Velkou rekonstrukci na letní byt mlýn prošel v roce 1933, tehdy bylo pro pohodlý přístup přistavěno i venkovní chodiště.
Výška mlýna je cca 11,3m, spodní průměr 10,4 m horní 7,8m. Obrtlík mlýna byl na kolejnici a otáčela se pomocí šráků z venkovní strany.
Třípodlažní větrný mlýn holandského typu byl postaven r. 1862 místním zednickým mistrem Franzem Czernym. Mlelo se zde do r. 1908, kdy začaly výkonné parní mlýny vytlačovat mlýny větrné. ...Tehdy ho majitel Heinrich Bergmann, zeť F. Czerného, upravil na kolářskou dílnu, která zde byla provozována do r. 1930. R. 1933 byl stavebně upraven pro bydlení, mj. bylo přistavěno venkovní schodiště pro pohodlnější přístup. R. 1945 H. Bergmann s rodinou mlýn opustil při poválečném odsun Němců z Československa. Poté byl mlýn v majetku státu – nejprve sloužil armádě jako pozorovatelna a poté podniku JZD jako skladiště a výrobna krmiv. Zdevastovaný a zchátralý mlýn byl opraven v 2. polovině 20. století. Oprava a úprava objektu na zamýšlenou restauraci, kdy byla k mlýnu přistavěna další budova, byla dokončena r. 1987. Dnes je v majetku rodiny Braunerových a slouží jako restaurace a pension. Větrné kolo již není funkční, je jen atrapou. Vnitřní technické vybavení mlýna se nedochovalo.
|
Přihlášení |
